Zpět

Maigret: Nová odysea 3

téma, , 05.05.2020
První čtyři audioknižní případy komisaře Maigreta se až na výjimku nesly v temnějším, zádumčivém duchu. Zároveň v nich ale došlo z většiny k vykrystalizovaní charakteru samotného Maigreta v interpretaci Jana Vlasáka. Následují čtveřice sice začíná na jedné straně „návratem“ a to jednohlasou četbou první maigretovky vůbec, nicméně pokračuje třemi velmi svěžími příběhy, jež jako by v plné míře demonstrovaly příchod nového Maigreta: Maigreta, který se našel.
◄ Předchozí díl článku Maigret: Nová odysea

Tento nový, a až jaksi lyricky svěží Maigret by snad býval přišel dříve, nicméně coby pátou audioknihu v řadě natočilo OneHotBook první případ, v němž se tento vyšetřovatel historicky vyskytl, tedy Maigret v akci z roku 1930. Mrtvé tělo je tentokrát nalezeno prosincového rána v mezinárodním rychlíku a poměrně brzy se do hry dostává téma dvojníků a mezinárodního zločinu. „Je znát, že na této knize si Simenon svého nového vyšetřovatele teprve testoval. Už z toho důvodu je to jakýsi Urmaigret.“ (Hynek Pekárek, režisér maigretovské série) Což ovšem neznamená, že jde z audioknižního hlediska o krok zpět. Pouze nám zde zcela exkluzivně dává Simenon poznat svůj „prvotní plán“. Maigret v příběhu neustále mokne, je až překvapivě zimomřivý, vztekle hryže troubel dýmky, je robustní, hřmotný, neúnavný, nakvašený a neustále se shání po obložených chlebech.
 

Byť je nad některými událostmi třeba shovívavě přimhouřit oko (i motiv dvojnictví zde působí jakoby ze staré školy), je tahle audiokniha v rámci série výjimečně silná. Už jenom proto, že si Simenon už nikdy znovu nedal takovou práci (přirozeně), aby svého hrdinu na malém rozsahu tak intenzivně prokreslil. Jestliže jsme tedy Maigreta do té chvíle ne zcela chápali, díky této audioknize se nám vyjeví v plných barvách. Tím se však interpret Jan Vlasák nenechal zaskočit: „On (Maigret) je pro mě vždycky nový. S každou novou audioknihou je to pro mě čerstvé, trošku jiné. Už tím, že vyprávím odlišný příběh, rozdílné okolnosti, tak mám pocit, jako by se tím trošičku proměňoval i ten Maigret, ale možná je to jenom moje chiméra.“ (Jan Vlasák)

Vlasák si na hlavního hrdinu i autorův styl už dávno zvykl, tím spíš se do četby prvního dílu nepouští nikterak opatrně, právě naopak. O to více máme dojem, že poznáváme Maigreta in medias res. K tomu přidejme, že Maigret v akci není z hlediska vývoje postavy chronologicky prvním případem, ve skutečnosti mu mnoho jiných později napsaných případů časově předchází (nejde tedy ze strany vydavatelství o svého druhu „umělé vytvoření“ prequelu).
 

Zdá se, jako by se ona iniciační cesta interpreta i režiséra maigretovskými případy završila a nově nabytá radost z familiárního stylu i skrz naskrz poznané postavy se projevila na následujících třech audioknihách, které do konce roku 2019 vznikly. Nikdy předtím nebyl Maigret tak ucelený, vyvážený, lidský, opravdový a jeho příběhy tak svěží.

Maigret na dovolené z května 2019 podává svědectví o kriminalistově pobytu v malém francouzském letovisku Les Sables d’Olonne. Zde se k němu dostane podivný vzkaz: Pro smilování boží, požádejte o návštěvu u pacientky na čísle 15. Zatímco paní Maigretová leží v nemocnici kvůli zánětu slepého střeva, její manžel je nucen přijít na kloub jedné chorobné posedlosti. A stejně jako o ostatních maigretovkách platí i o této, že není radno přestat dávat pozor a nechat se pouze lenivě unášet vyprávěním.
 

„Když příběh čtete poprvé, jeho pointa je dlouho, dlouho odkládána, díky čemuž je napínavý až do samotného konce. A závěr je pak příjemně překvapivý.“ (Jan Vlasák) Jenže, Simenon psal své kriminálky ovlivněn drsnou školou, což má za následek, že se zbytečně nezdržuje opakováním souvislostí. Maigret na něco přijde a posluchači, pokud dával pozor, by mělo být jasné, jak. Někoho se rozhodne navštívit a tentýž posluchač by měl vědět proč. Z téhož důvodu samotnému rozuzlení nepředchází žádná rekapitulace po vzoru Agathy Christie. Simenon zkrátka předpokládá, že veškeré detaily, které už jen tak stručně prolétne, si budete pamatovat. I proto je strategičtější nedělit poslech těchto vesměs čtyř až pětihodinových audioknih do více než dvou dnů.

S tím souvisí i velmi zajímavým počin, kdy v listopadu a prosinci 2019 vyšly krátce po sobě dvě maigretovky – čímž OneHotBook narušilo do té doby pravidelné půlroční dávkování. Nicméně tak učinilo z dobrého důvodu. Příběhy Maigret se brání a Maigretova trpělivost na sebe totiž v mnohém navazují. V první jmenované detektivce sice sledujeme, jak Maigret zápolí se svízelnou situací, kdy je (přestože se zachoval jako gentleman) obviněn z pokusu o znásilnění a postaven mimo službu. Nicméně vše nasvědčuje tomu, že v aféře má prsty mazaný gangster Manuel Palmari se svou ženou Alinou. A právě tyto postavy se stanou stěžejními v následujícím příběhu s názvem Maigretova trpělivost. Oba případy totiž propojuje vyšetřování sériových krádeží šperků.
 

 

Za zmínku stojí, což lze po poslechu osmi případů této nové maigretovské odysey směle konstatovat, jak zanedbatelné jsou rozdíly v překladech jednotlivých předloh. Všechny bez výjimky s citem reflektují Simenonův úsporný styl (až překvapivě současný vzhledem k tomu, kdy začal Maigreta psát) a běžný posluchač nemá ani v nejmenším šanci postřehnout, že na textech pracovali celkem čtyři překladatelé: většinu příběhů mají na svědomí střídavě Jarmila Friedlová a Jarmila Fialová, za překladem Noci na křižovatce však stojí Alexandra Pflimpflová a za případem z Picratt Baru Jiří Pechar. Navíc některé z těchto překladů od sebe dělí více než dvacet let. Dozajista lze tento jev přisoudit jednak kvalitní překladatelské i redaktorské práci, jednak tomu, že výsledný dojem z vyprávění sjednocuje jediný interpret. Tentýž, který se po vzoru jiných (kteří se podíleli na produkci téhož vydavatelství) nechal fotografovat na obálky jednotlivých audioknih, stylizován do role hlavní postavy.
 

Co říct závěrem? Na této maigretovské sérii můžeme pozorovat jev, o němž jsme výše psali coby o iniciační cestě. Bezesporu se s podobným fenoménem setkáme i u dalších audioknižních sérií, v nichž nedošlo ke střídání interpretů, nicméně tato je do značné míry výjimečná. Právě tím, jak jiná jsou vyprávění jednotlivých případů a především pak tím, že ze zjevných důvodů byl první napsaný komisařův případ natočen až jako v pořadí pátý.

Jan Vlasák, kterého jsme mohli slyšet například v audioknihách Atlas mraků, Mycelium, Knihy džunglí nebo Soumrak dne, vešel ještě před zahájením maigretovské odysey ve známost nejvíce coby audioknižní interpret románu Muž jménem Ove (načež se tato audiokniha stala Absolutním vítězem ceny Audiokniha roku 2014). Byť by mohl posluchačům připadat jako důvěrně známý a v interpretaci Maigreta evokovat neméně bručounského Oveho, Vlasákův nezanedbatelný přínos této sérii tkví v tom, že jeho Maigret není Ove (a dokonce ani majordomus Stevens nebo nakladatel Cavendish z Atlasu Mraků). Jeho Maigret, jakkoli je lidský, není tragikomickou postavou, ani nevzbuzuje lítost. Navíc Maigreta zdaleka nepozorujeme tak „zvenčí“, z odstupu, jako svého času Oveho. Vlasákův Maigret je k posluchači zkrátka blíž. „Mám na poslechu četby rád tu intimní atmosféru, která je hodně „na těsno“. Když se povede, že člověk, který to vypráví, a člověk, který to poslouchá, jsou si na chvíli opravdu blízko.“ (Jan Vlasák) A právě tato blízkost je jednou z velkých předností celé série, bez ohledu na to, jakou cestu od roku 2016 Maigret a s ním i Vlasák a Pekárek ve vydavatelství OneHotBook vykonali.