Zpět

Po stopách české detektivky III

téma, , 27.08.2019
Ve slovnících se můžeme dočíst, že slovo „detektivka“ znamená odkrývat. Pojďme tedy už potřetí odhalit zvukové stopy slavných československých detektivek. Tentokrát přichází na řadu autoři, tvořící ve druhé polovině 20. století. Změny v poválečné společnosti se musely odrazit i na podobě detektivek. Namísto postav geniálních detektivů amatérů si autoři stále častěji za své hrdiny vybírali postavy kriminalistů či celých vyšetřovacích týmů.
◄ Zpět k minulému dílu seriálu Po stopách české detektivky.

Václav Erben

U nás se tehdy detektivky mnohdy proměnily v prorežimní kriminální až špionážní příběhy s protizápadním pojetím. Spisovatelé se s diktátem doby vyrovnávali různě. Na rozdíl od již představeného Eduarda Fikera, který se snažil novým podmínkám přizpůsobit, a Jiřího Marka, utíkajícího raději do časů první republiky, si Václav Erben zvolil neotřelou cestu. Jeho hrdina kapitán Exner sice byl součástí sboru veřejné bezpečnosti, zcela se však vymykal konvencím. Jako bonviván, nosící perfektně střižené obleky a jezdící v kabrioletu, by mohl ve skutečnosti vyšetřovat jen těžko, jako literární postava ale fungoval skvěle.
 

To ostatně můžou posoudit i posluchači audioknih. Radioservis před časem vydal dramatizaci Pastvina zmizelých, natočenou v roce 1987. Exner si v ní musí poradit se záhadným mizením lidí z chatové oblasti u jezera. V roce 2015 se vydavatelství Indeart pustilo spolu s hercem Vladimírem Hauserem do četby známého románu Poklad byzantského kupce. Nejnověji vyšla pod hlavičkou Euromedie audiokniha Osamělý mrtvý muž. Příběh, odehrávající se mimo jiné v atraktivním prostředí ZOO, prvotřídně načetl herec Martin Stránský.

Pavel Nauman

Kromě známých pohádek o mašinkách napsal tento autor v 60. letech i detektivní příběh Dlouhý stín času. Mladý absolvent práv v něm nastupuje do služeb kriminálky a od drobných krádeží se mu postupným sbíráním důkazů podaří přijít na stopu násilného vraha. V roce 2017 vydal román v podání herce Miroslava Táborského Tebenas.
 

Ilja Hurník

Známý hudební skladatel, klavírista, dramatik a spisovatel nahlédl do světa detektivek poprvé prostřednictvím tragikomické opery Dáma a lupiči. Posléze se rozhodl vzdát hold Arthuru Conanu Doylovi vydáním sbírky povídek Muzikální Sherlock. S humorem sobě vlastním v ní Holmese uvedl nejen v roli detektiva, ale především houslisty.

Z jeho díla vydal před časem Radoservis kompilaci Sherlock Holmes Ilji Hurníka, která vedle krátké parodické hříčky Nastuzení z bažin zahrnuje i rozhlasovou hru Stradivariana aneb Tři příběhy o houslích, jejíž součástí je Hurníkova holmesovská povídka Toselliho serenáda. V prvním případě se jako Holmes s Watsonem představili Jiří Adamíra a Rudolf Hrušínský, zatímco ve druhém ztvárnili ústřední dvojici Vlastimil Brodský a Josef Červinka.
 

Šestidílná četba na pokračování Muzikální Sherlock, načtená v roce 2013 Janem Hájkem, se zatím vydání nedočkala, což platí i pro dramatizaci Demonstrace profesora Wyara z roku 1979. V ní se v hlavních úlohách objevili Otakar Brousek st. a Josef Červinka, kteří si tím zopakovali své role z adaptace slavného Doylova románu Pes baskervillský.

O rok později natočená Symfonie s úderem kotlů, kde Josefu Kemrovi jako Holmesovi sekundoval v úloze Dr. Watsona Svatopluk Beneš, naproti tomu vydána byla. Stalo se tak dokonce nejen digitálně, ale i na CD, na němž ji doplňoval příběh Sherlock Holmes a akvárium. Ten ovšem nepochází z pera Ilji Hurníka, ale ze sérií krátkých detektivek z rozhlasového pořadu Meteor. Ty vyšly již dříve na dvou kompletech 15 případů Sherlocka Holmese I. a II., tato jediná povídka však dlouho nebyla k nalezení, takže své místo našla právě až vedle Hurníkova příběhu. Hlavní úlohy se v ní zhostil Svatopluk Beneš, který si tak na jednom CD paradoxně zahrál jak Watsona, tak i Holmese.

Josef Škvorecký

Mezi nejvýznamnější tuzemské autory detektivek patřil v daném období i Josef Škvorecký, který své příběhy s poručíkem Borůvkou považoval za pohádky pro dospělé a hru se čtenářem zároveň. Dvě povídky s tímto hrdinou natočil v letech 2011-2012 ostravský rozhlas. Režisér Tomáš Jirman v nich vedle dalších herců do titulní role obsadil herce Norberta Lichého. Bohužel však Nadpřirozené schopnosti poručíka Borůvky ani Tenorsaxofon sólo nebyly doposud vydány.

Hana Prošková

V české detektivce se ve druhé polovině 20. století začaly autorsky prosazovat i ženy. Jednou z nich byla i Hana Prošková, která se do historie tohoto žánru zapsala především stvořením legendární dvojice malíře Horáce a kriminalisty kapitána Vašátka. Oba pátrači, amatér i profesionál, se spolu v rozhlase potkali v příběhu Křivý prostor, natočeném v roce 2002 v rámci pětidílného cyklu První dámy zločinu. Hvězdně obsazená povídka, mimo jiné s Luďkem Munzarem či Janem Hartlem, ale bohužel zůstává zasunuta v pomyslném šuplíku rozhlasového archivu.

Tam leží také příběh o důmyslné vraždě nazvaný Tři u jezera, který v roce 2011 natočil v brněnském studiu režisér Michal Bureš. Prach sedá i na zdařilou starší rozhlasovou hru Tajemství planet, která vznikla roku 1987 v Plzni. Pavla Soukupa coby restaurátora v ní zavede zkoumání zvláštní zámecké fresky až k utajovanému zločinu. 

Květa Legátová

Autorka známého příběhu Želary, vlastním jménem Věra Hofmanová, se pustila i do několika detektivek. Brněnští rozhlasoví tvůrci si pro realizaci vybrali její příběh Červená náušnice, který byl nastudován v roce 1967, a povídku Vražda v lomu, natočenou roku 1970. Přestože se sporadicky objevují ve vysílání, zůstávají stejně jako příběhy Hany Proškové mezi nevydanými nahrávkami v archivu Českého rozhlasu. Všechny by si určitě zasloužily byť jen digitální vydání.

Peter Karvaš


A na závěr vzpomeňme ještě dvě díla, která možná nepatří čistě do žánru detektivky, mají s ním ale leccos společného a stojí za poslech. Autorem prvního z nich je Peter Karvaš. Hra Sedm svědků je koncipována jako policejní výslech náhodných svědků násilného činu. Tato psychologicky vybroušená sonda, odhalující charaktery zúčastněných, vyšla u Radioservisu. V brilantní režii Jiřího Horčičky můžeme slyšet výkony hereckých hvězd Rudolfa Hrušínského, Karla Högera nebo Dany Medřické.

Ladislav Fuks

Druhým dílem je Příběh kriminálního rady, napínavé psychologické drama Ladislava Fukse. Ten v něm rozvíjí motiv zločinu a trestu, rozehraný na pozadí vyšetřování smrti dvou malých dětí. Jeho tíživá atmosféra dostala ve zvukové podobě ještě větší hloubku, a to díky interpretaci Jana Hartla, který se četby této novely v roce 2013 ujal. Vydal opět Radioservis.
 

Na to, kam se kroky tuzemské detektivky ubírají v současnosti, si posvítíme zase příště.