Zpět

Jak to bylo s Rumcajsem?

téma, , 15.02.2018
Není snad média, které by neinformovalo o nedávném 50. výročí vzniku televizního Večerníčku. Historie loupežníka Rumcajse a dalších hrdinů pohádek Václava Čtvrtka je však daleko složitější, a protože postavičky zanechaly výraznou stopu i v oblasti mluveného slova, pojďme si ji představit.
Čtvrtek svou profesionální autorskou dráhu začínal v Československém rozhlase, a i předobraz Rumcajse se nejprve objevil v rozhlasovém vysílání. Autor sám později vzpomínal, že loupežníka, který měl všechny náležitosti Rumcajse, měl už v rozhlasové scénce v roce 1946 a že hospodyňka se už tehdy jmenovala Manka. Nahrávka ani scénář zmiňované scénky se bohužel nedochovaly.

První Rumcajsí pohádku napsal Václav Čtvrtek v polovině 60. let pro časopis Mateřídouška. Jmenovala se Jak loupežník ukradl knížepánovi ponožky s erbem. V roce 1967 vznikla první televizní večerníčková série s Karlem Högerem. Ani audio na sebe nenechalo dlouho čekat; důležitou úlohu v něm sehrál Československý rozhlas. V roce 1968 natočil Karel Weinlich dramatizaci s názvem Jak Rumcajs vyhrál nad kanonýry – v roli loupežníka se tehdy představil Milan Neděla. První snímek vydaný na gramofonových deskách, obsahující epizody ještě bez Cipíska, nahrál v rozhlase s Karlem Högerem režisér Josef Svátek – nepodařilo se mi zjistit, byla-li nahrávka primárně určena pro vysílání nebo zda vznikla přímo pro zvukové nosiče.

Josef Svátek je podepsán i pod nedávno na Radiotéce zpřístupněným pětidílným dramatizovaným seriálem z roku 1969. Václav Čtvrtek jej napsal pro tehdejší cyklus Vysílání pro mateřské školy a posluchači se v něm úplně poprvé setkali se synkem Cipískem. Tato nahrávka je cenná hned z několika důvodů: dnes máme příhody z lesa Řáholce spojeny pouze s jednohlasou interpretací, ale protože dramatizace vznikly ve stejném období jako verze s Karlem Högerem a protože je režírovala stejná osoba, zachovaly si i přes odlišnou formu zpracování podobný rukopis a styl vyprávění. Jiné pojetí tak nepůsobí nepatřičně a jsem přesvědčen, že si na ně i dnešní děti a dospělí okamžitě zvyknou, a že zvláště s knížetem v podání Františka Filipovského, či se sládkem Kule, kterého ztvárnil Oldřich Musil, zažijí spoustu legrace.

Druhá zajímavost spočívá v samotných příbězích. Většina se sice později objevila v knižní, večerníčkové i v audio podobě, ale přesto se dějově od sebe často liší. Navíc epizoda o tom, jak knížepán chytal Rumcajse na hrušky je zastoupena pouze v tomto seriálu. Posluchači se z dramatizace kupříkladu také dozvědí, co měl v novějších verzích Čtvrtek na mysli, když napsal, že víly povídaly Cipískovi pořád stejnou pohádku, která ale byla stále jiná. Jestli Československý rozhlas natočil i další Rumcajsovy příhody není autorovi článku známo.

Vraťme se však k chronologickému vývoji. Knížky se na pultech knihkupectví objevují od roku 1970 a z počátku 70. let také pocházejí i večerníčky s Cipískem a další zvukové nahrávky s Karlem Högerem. Dodejme, že všechny Högerovy záznamy jsou dosud ve dvou kompilacích v prodeji.
 

Po smrti nejznámějšího řáholeckého interpreta se hrdinů chopili další herci. Televize přišla v roce 1983 se sérií v podání Eduarda Cupáka, zvukové snímky začaly vznikat až od 90. let. První se v nové dekádě o slovo přihlásil opět Český rozhlas – v roce 1993 zrežíroval Ivan Holeček dramatizovanou pohádku Jak loupežník Rumcajs šel Mance pro jablíčko. Radiotéka příběh zařadila jako bonus k již zmíněnému pětidílnému seriálu O Rumcajsovi. O rok později načetl Vlastimil Brodský osm příhod pro skřítka Hajaju – seriál s názvem Loupežnické pohádky byl v minulosti už vydán, aktuálně na reedici stále čeká. Totéž platí i o několika příbězích, které připravilo plzeňské regionální studio.

Poslední nahrávky pocházejí od Supraphonu. V roce 1999 vzniklo CD s Josefem Dvořákem a loňskou novinku tvoří Rumcajsova loupežnická knížka & Vánoce u Rumcajsů v interpretaci Vojtěcha Kotka.