Zpět

Smečka psů baskervillských

téma, , 14.07.2021
 „Proboha živého, co to je, Watsone?“ „Nevím. Je to zvuk, který zde na blatech znají. Už jsem to jednou slyšel. Vesničané říkají, že to vyje pes baskervillský.“ Který fanoušek detektivek by neznal tuto slavnou pasáž, v níž se za noční výpravy na blata stávají mladý baronet a doktor Watson svědky děsivého vytí, při němž jim hrůzou tuhne krev v žilách. V nejznámějším holmesovském příběhu Sira Arthura Conana Doyla Pes baskervillský, se kromě linky vyšetřování smrti starého majitele venkovského panství sira Charlese Baskervilla silně akcentuje také až hororová atmosféra ponurých devonských močálů a vřesovišť. A právě ta může být v případě audioknihy ještě podpořena zvukovým zpracováním. Předat posluchači takový zážitek z tohoto dnes již klasického žánrového díla se snaží hned několik nahrávek. Pojďme si je představit.

Československý rozhlas a Supraphon (1964, 2005, 2014)

Nejstarší dochovanou verzí Psa baskervillského je zároveň po dlouhá léta i jediné dostupné zvukové zpracování románu. V roce 1962 vznikla ve studiích Československého rozhlasu desetidílná dramatizace v režii Josefa Červinky, který se zároveň ujal i úlohy vypravěče doktora Watsona. V roli Sherlocka Holmese se posluchačům představil Otakar Brousek st. (ten mimochodem o třicet let později úspěšně ztvárňoval i Watsona ve dvojici s Viktorem Preissem jako Holmesem). Vedle nich se na více než čtyřhodinové nahrávce vystřídaly zhruba dvě desítky dalších vynikajících herců té doby, Viola Zinková, Antonín Zíb, Zdenka Procházková, či Jiří Pick jako baronet sir Henry Baskerville, který po svém strýci přebírá rodový majetek. Třebaže jazyk, zvuková koláž i některé postupy nezapřou dobu svého vzniku, celkově jde o velmi důstojné zpracování známého příběhu, s nímž posluchači poměřovali všechny následující holmesovské dramatizace.
 

Kromě repríz v rozhlasovém vysílání však tuto úpravu dlouho nebylo možné slyšet v celé délce. Vyšla sice již v roce 1967 na čtyřech gramofonových deskách, opětovná reedice s remasterovaným zvukem pod hlavičkou Supraphonu ale dorazila až v roce 2005. Navíc o zhruba polovinu zkrácená. Pod líbivým přebalem se na 2CD dostal k posluchačům příběh sice poslouchatelný a srozumitelný, avšak značně okleštěný o některé linie pátrání. Naštěstí se v roce 2014 díky Radioservisu objevil v prodeji celý desetidílný seriál, byť bez remasteru a pouze v digitální podobě. Pokud tedy tuto dramatizaci ještě ve sbírce nemáte a netrváte na CD, hledejte určitě nahrávku s délkou čtyři a půl hodiny.

Popron (2010)

Netrpíte-li touhou po sebemrskačství, raději se obloukem vyhněte tři a půl hodiny trvající dramatizované četbě z roku 2010 z dílny Popronu. V úpravě Františka Špergra sice zůstalo vše podstatné z Doylova příběhu, vinou rozdělení textu pouze mezi čtveřici herců však došlo k matení posluchače. Přitom herecké obsazení na papíře nezní špatně. Jako Holmese tvůrci vybrali Ladislava Freje, postavu Watsona svěřili překvapivě typově zcela odlišnému herci Vladimíru Javorskému. Ostatních rolí se v případě mužských charakterů ujal Jiří Prager, ženské hrdinky ztvárnila Simona Postlerová. Přičteme-li navíc i umělou, elektronickou hudební koláž, vyjde nám promarněná příležitost, kterou nezachrání ani dramaticky působící obálka.
 

Slovart (2019)

Po uvolnění práv na dílo Arthura Conana Doyla se s adaptacemi jeho příběhů, jak se zdá, roztrhl pytel. Slovenské vydavatelství Slovart připravilo roku 2019 nezkrácenou audioknihu Sherlock Holmes: Pes baskervillský s hlasem herce Mira Nogy. Dle překladu Kataríny Bednárové a v režii Róberta Horňáka vznikla živě interpretovaná, téměř sedm hodin dlouhá jednohlasá četba, doplněná minimalistickým houslovým doprovodem.
 

Témbr (2021)

Na dartmoorská blata, korunovaná pochmurnou budovou věznice Princetown, z níž v době pátrání uprchl nebezpečný trestanec, se rozhodli posluchače přenést i v nakladatelství Témbr. V moderně pojaté četbě vydané v roce 2021 se vypravěčem stal herec Vasil Fridrich. Vedle nahrávky, která v interpretaci Jiřího Škody vyšla v KTN čistě pro potřeby nevidomých, jde vlastně o první českou kompletní, nezkrácenou četbu tohoto příběhu. Velkou změnou ale je fakt, že na rozdíl od všech ostatních českých verzí, které se opíraly o více než půlstoletí starý text překladatele Františka Gela, použili nyní tvůrci nový český překlad Richarda Podaného z roku 2016. Zřejmě i proto nese audiokniha název Baskervillský pes.
 

Text příběhu, zbavený archaismů ale naštěstí ne tajemna a zdánlivě nadpřirozené záhady, podává Vasil Fridrich pod režijním dohledem Jana Drbohlava téměř jako napínavou reportáž. Ostatně, forma deníkových záznamů k tomuto způsobu interpretace sama vybízí. Pro někoho je Fridrichův Holmes možná až příliš žoviální, celkově vzato však soudobé zpracování Doylovu dílu sluší a tvoří zajímavou protiváhu starším adaptacím. Velkou roli hrají v tomto vydání i zvukové kulisy a ruchy a především strašidelný soundtrack Footprints, pod nímž jsou podepsáni Darek Král a houslista Pavel Šporcl.

Český rozhlas (2021)

Nové, dynamické zpracování Psa baskervillského přinesl ve vysílání koncem letošního června Český rozhlas. Děj, zhuštěný do necelých dvou hodin, nabízí v kostce vše podstatné pro ty, kteří nechtějí věnovat čas dlouhým četbám a raději sáhnou po vícehlasém, dramatickém pojetí. Napínavá nahrávka opět pracuje se starším Gelovým překladem, který je místy modernizován a zlehka doplněn o drobné vsuvky, aby děj neztrácel logiku. Jedinou výraznou odchylkou je romantičtější zakončení příběhu oproti původnímu Doylovu textu.
 
Režisér a autor adaptace Petr Vodička se spolu s mistrem zvuku Dominikem Budilem a autorem hudby a zvukového designu Ondřejem Gáškem pokusili vytvořit živý, sugestivní útvar. Některé záběry proto vznikaly přímo v exteriéru. Kromě výrazných hudebních podkresů došlo i na použití binaurálních prvků zvuku v několika interiérových scénách, které mají posluchače s kvalitními sluchátky ještě více vtáhnout do děje. Ty ostatní možná v daných místech překvapí lehké zkreslení zvuku, protože binaurálně snímaný zvuk zní jinak, než klasický studiový záznam. V tomto zpracování se doktor Watson, alias Petr Lněnička, spolu s Janem Medunou coby sirem Henrym, vydávají po stopách zločinu, který však nakonec nemůže rozlousknout nikdo jiný než Sherlock Holmes v podání Martina Fingera. Ten se snažil vyhovět Doylově představě o této postavě – mluví proto rychle, stroze a bez patrných emocí.
 
 
Touto nahrávkou zatím výčet u nás dostupných zvukových zpracování Psa baskervillského končí. Vzhledem k tomu, že vydavatelství Kanopa už vydalo všechny povídky a tři ze čtyř románů, lze ale očekávat, že se dočkáme i kompletní četby ze staršího překladu v podání Václava Knopa.