Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 13

téma, , 12.09.2020
Komplet Hurvínkovy dobrodružné výlety do minulosti
Divadlo Spejbla a Hurvínka slaví v letošním roce celou řadu velmi významných výročí: pan Spejbl se ve zdraví dožil 100. narozenin a slaví také jen o deset let mladší Mánička se psem Žerykem. 90 let je Divadlo S+H profesionálním souborem, 75 roků sídlí v Praze, z toho celých 25 v Dejvicích. Téměř po celou dobu existence Divadla vznikaly vedle jevištních inscenací také zvukové nahrávky, a právě těm se věnujeme v našem seriálu. Lze na nich totiž kromě vývoje Divadla Spejbla a Hurvínka sledovat i historii celého českého audioknižního průmyslu. V předchozím dílu jsme dokončili ohlédnutí za mimosupraphonskými nahrávkami vycházejícími až do roku 2008, nyní se vrátíme zpět k Supraphonu, abychom představili pozoruhodnou sérii nahrávek.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu
 

Hurvínek v českých dějinách

Jakmile se vydavatelství Supraphon vzpamatovalo z polistopadové krize, navázalo opět spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Vzniklo mnoho rozmanitých nahrávek a také na hurvínkovskou zvukovou historii i zcela unikátní sedmidílný projekt s názvem Hurvínek v českých dějinách, kterému věnujeme tuto samostatnou kapitolu.

Pro porozumění jedinečnosti řady se musíme vrátit zpět v čase a představit okolnosti a profese, které mají na vzniku kvalitních zvukových snímků podstatný vliv. Do 70. let je u některých záznamů podepsán režisér Josef Cincibus. Téměř všechny desky v období normalizace režíroval Jiří Šrámek. Po revoluci jej nahradil původně rozhlasový režisér Jan Fuchs, který několik hurvínkovských titulů natočil ještě za minulého režimu, ovšem kvůli svým postojům v roce 1968 jen ve velmi omezené míře. Od roku 2004 si nahrávky režíruje Divadlo samo.

Druhou nezbytnou audio profesí jsou mistři zvuku. Před listopadem byl hlavním zvukařem Jiří Bartoš a Ivan Mikota. Po roce 1989 se na mnoha Hurvínkovských titulech podílel Martin Kusák a v práci pro postavičku pokračoval i Ivan Mikota. Supraphon během minulého režimu natáčel mluvené slovo převážně ve studiu Lucerna. Ani po listopadu si vlastní studio nepořídil a nahrávky tak dodnes vznikají v pronajatých nahrávacích studiích.

Na seriálu Heleny Štáchové a Pavla Cmírala Hurvínek v českých dějinách se vystřídalo hned několik hudebních skladatelů, části režírovali především rozhlasoví režiséři, o zvuk se postarali hlavně rozhlasoví zvukaři a až na jeden díl se vše nahrávalo v profesionálních studiích Českého rozhlasu. 

Hurvínek mezi Přemyslovci

V říjnu 1997 byl dokončen první díl historické řady s názvem Hurvínek mezi Přemyslovci. Rodinka se vypraví na pěknou procházku po Praze spojenou s návštěvou restaurace a historického muzea. Děti jsou do muzea poslány napřed, a protože je historie nebaví, zahrají si na v muzeu nalezenou flétničku a harfu melodii z přiložených not. Muzika je přenese mezi Přemyslovce, Hurvínek se seznámí s chudým klukem Zrzíkem a Máničku opustí. Ta se díky panoši, který se do holčičky zamiluje, ocitne na hradě a stane se dvorní dámou. Hurvínek poznává chudobu a krutost Zrzíkova opatrovníka kováře, je nucen na rybím trhu krást, lup se nepodaří a spolu se Zrzíkem jsou před zraky veřejnosti zmláceni. Po Máničce se chce, aby doprovázela princeznu Anežku do Vídně. Oba se sice chtějí vrátit do přítomnosti, ale kouzlo nefunguje.
 

Obal CD Hurvínek mezi Přemyslovci

Režisér Karel Weinlich si k natáčení přizval své dlouholeté spolupracovníky: zvukaře Petra Šplíchala a Tomáše Gsöllhofera, o střih se postarala Markéta Košťáková. Do dětských rolí Zrzíka, panoše Jana z Růže a princezny Anežky byly obsazeny děti Dismanova rozhlasového dětského souboru. Zlého kováře ztvárnil Petr Pelzer, švadlenu Alena Vránová, kupce Ladislav Mrkvička a hlásným byl Jiří Klem. Hudbu vytvořil Jiří Stivín.
 

Na realizaci se odrazil rozhlasový způsob natáčení. Spejbl s Hurvínkem a Mánička s Kateřinou byli rozprostřeni do stereo báze tak, že se jednotlivé repliky rozmístily do prostoru. Přestože dvojce postaviček interpretoval jeden člověk, všechny hlasy figur se ozývají z různých stran. Hrdinové jsou zasazeni do různých lokací. Odlišný dozvuk má Spejblův byt, restaurace a hradní místnosti. Na muzeum byl použit echo efekt zdůrazňující velikost. Scény na procházce po Praze, trhu či louce se natáčely v tzv. plenéru, což je pro nezasvěcené dokonale odhlučněné místo, od jehož stěn se neodráží žádný zvuk. Díky tomu vzniká přesná iluze venkovních prostředí. Detailně se pracovalo i s ruchy – za všechny jmenujme koláž města. Různé vzdálenosti od mikrofonů plasticky od sebe oddělily například diváky od bojujících rytířů či kováře v kovárně a Hurvínka schovaného pod kádí. Hurvínek mezi Přemyslovci byl později adaptován i pro jeviště, premiéru měl 16. 9. 1999 pod stejným názvem, posléze se divadelní titul přejmenoval na Hurvínkovu kouzelnou flétnu.

Hurvínek na dvoře lucemburském

Druhý díl, Hurvínek na dvoře lucemburském, nahrál režisér Jan Fuchs v dubnu 1998 ve studiu nadace Lyry Pragensis. Přísná paní učitelka (Stela Zázvorková) vzala třídu na exkurzi na Pražský hrad, aby dětem názorně přednesla historii Lucemburků. Hurvínka s Máničkou suchý výklad plný dat a jmen nezajímá a chtěli by vše vidět na vlastní oči. Zkusí melodii z muzea zapískat. Kouzlo se zdaří, a tak se oba ocitnou na Pražském hradě ve 14. století. Potkají malou holku a zároveň manželku Václava IV. princeznu Johanku (Květa Plachetková). Johanka si v pro ni cizí zemi připadá osamělá, ale za svým chotěm nemůže, protože Václav pobývá na Karlštejně, na který nesmí žádná žena. Mánička si vzpomene, že viděla „akční film“ a chce se na Karlštejn dostat v kostýmu pážete. Zlobivý Václav IV. (Miroslav Vladyka) spolu s učitelem Mikulášem (Jiří Krampol) Máničku považují za kluka, Mániččin pokus se tedy zdaří. Když se však o totéž snaží Johanka, je lest prozrazena, a protože lidé na hradě jsou otráveni včetně Karla IV. (Otakar Brousek starší), je Johanka Václavem IV. uvrhnuta do hladomorny a má propadnout hrdlu. Z dalších účinkujících jmenujme Lubomíra Lipského nebo Ladislava Trojana. O tklivé kytarové předěly se postaral Lubomír Brabec.
 

Obal magnetofonové kazety Hurvínek na dvoře lucemburském

Realizace snímku se podobá běžným Hurvínkovským titulům. Studio pravděpodobně nemělo k dispozici plenér, zvukař Ivan Mikota si tak musel vystačit s propracovanou stereo bází a echo efekty pro hradní komnaty. Přes omezené možnosti se v titulu i tak nachází několik pozoruhodných koláží Jiřího Litoše. Příběh nezačíná muzikou, ale je zde znázorněna cesta dětí po historické Praze. Do melodie z pravé loretánské zvonohry jsou vmíchány ruchy pohybujících se dětí, projíždějící auto a ptáci. Intro ukončuje odbíjení hodin. Z dalších koláží zmiňme přesun z přítomnosti do minulosti, v němž se mísí zvuky bořícího se hradu, větru a zvukově upravené tramvaje, či bitvu na koních se zvuky mobilů.
 

O Hurvínkovi a králi husitském

V červnu 1999 se Supraphon rozhodl opět pronajmout rozhlasové studio a od této chvíle seriál budovy Rozhlasu už neopustil. Nabízené zvukové možnosti včetně plenéru všichni tvůrci plně využili. Spolu s mistry zvuku Jiřím Suchánkem, Milošem Kotem a Jiřím Litošem vytvořil režisér Jan Fuchs pro třetí část historické hurvínkovské řady opět mnoho rozmanitých ruchů i prostor od bytu přes sklep až po rozléhající se nádvoří. Muziku obstaral Vadim Petrov.
 

Obal CD O Hurvínkovi a králi husitském

Hurvínek se na poslední chvíli moří s domácím úkolem. Má napsat celou stránku o Jiřím z Poděbrad. Do jeho snažení se přiřítí Mánička, která nechce přijít pozdě do školy. Začne Hurvínkovi referát diktovat. Hurvínkovi se do školy ale nechce, a tak si zahvízdá kouzelnou písničku. Octne se v 15. století v komnatě Pražského hradu a seznámí se s italským rádcem Marinim (Václav Vydra). Dozví se, že král Jiří z Poděbrad (Petr Haničinec) chystá mírovou smlouvu mezi národy. Hurvínek, v jehož zájmu je, aby se bitvy v historii neděly, protože se pak musí všechny ty letopočty učit, slíbí, že s organizací pomůže. Do děje se připlete i Mánička. Ta se setká s Jindřichovými syny: šišlajícím Hynkem (Ondřej Kepka) a Jindřichem (Miroslav Vladyka). Aby zdůvodnila svou přítomnost na Hradě, přijme místo ochutnávačky pokrmů. Z dalších účinkujících jmenujme Petra Nárožného v roli krále Kazimíra a skutečné děti představující královské potomky.
 

Císařův Hurvínek a Hurvínkův císař

V lednu 2000 se čtvrté části ujal režisér Tomáš Vondrovic se zvukaři Ladislavem Reichem, Jiřím Litošem a Martinem Kusákem. Tematickou hudbu zajistily kapely Rudolfínská a Rožmberská.
 

Obal CD Císařův Hurvínek a Hurvínkův císař

Císař Rudolf II. touží po Golemovi. Nutí své alchymisty a umělce, aby mu jej zhotovili. Neví, že si najal plný dvůr podvodníků, kteří se za jeho zlato mají dobře. Zároveň se císař chronicky bojí o svou bezpečnost. Alchymista Bragadino (Václav Vydra) a malíř Arcimboldo (Marcel Vašinka) chtějí úskokem Rudolfovi II. k umělému člověku pomoci. Najednou se před jejich zraky zjeví Hurvínek, který zde vystupuje v neiluzivní podobě jako kluk, je tedy dřevěná pohybující se loutka. Homunkulus je na světě a představen Rudolfu II. Do 17. století se dostane i Mánička, potká podvodného komorníka Ercia (Jan Přeučil) a najde Hurvínka. Císař, který je přesvědčen, že loutky stvořil Bragadino, má hned dva homunkuly.
 

Jak Hurvínek vyvdal Marii Terezii

V lednu 2001 se režie dalšího dílu ujal znovu Karel Weinlich. Zvukařský tým se skládal z Jiřího Litoše, Jiřího Suchánka a Miloše Kota. Hurvínkovu Píseň, song o myších a další scénickou muziku nahrál Milan Svoboda Quartet.
 

Obal CD Jak Hurvínek vyvdal Marii Terezii

Hurvínek musí napsat domácí úkol o Marii Terezii. Paní Kateřina vyzve pana Spejbla, aby jí pomohl s nákupem. Děti slíbí, že úkol po návratu určitě udělají a všichni vyrazí do nákupního střediska. Zatímco si paní učitelka na penzi v klidu nakupuje, děti zlobí a hádají se. Hurvínek prohlásí, že by chtěl být někde jinde a někdy jindy. Zahvízdá cestovatelskou a Mánička se přidá. Spejbl se lekne, kam se oba poděli, a zkusí zanotovat tutéž melodii. Octne se v 18. století v krčmě a seznámí se s patnáctiletým výrostkem Štěpánem (Ondřej Kepka), který Spejbla pozve na pivo, ale nezaplatí. Oba se spasí útěkem na nákupním vozíku. Spejbl je zadržen a má přijít o hrdlo. Do stejného času, tedy přímo do korunovace Karla VI., se dostane i Hurvínek s Máničkou, seznámí se s malou Marií Terezií (Květa Plachetková), dozví se o chycení Spejbla a snaží se jej zachránit.

Jak Hurvínek potkal Mozarta

V březnu 2002 se šesté části ujala dabingová a audioknižní režisérka Olga Walló. Zvukařsky jí pomáhali Ladislav Reich a Jana Fišerová. Muziku na syntezátor zkomponoval Jan Vondráček, který k předělům využil motivy Mozartovy hudby, převážně z opery Don Giovanni, o níž příběh pojednával. Mozartovy melodie dále zněly díky klavírním improvizacím Vladimíra Roubala a byly použity i autentické nahrávky Mozartovy hudby.
 

Obal kazety Jak Hurvínek potkal Mozarta

Paní Kateřina se rozhodla, že zbytek rodinky kulturně vzdělá a zavedla všechny do lóže Stavovského divadla na operu Don Giovanni. Ofrňující se osazenstvo přiměla poslouchat Mániččino předčítání z divadelního programu. Z něho se dozvěděli tradující se legendu o tom, že den před premiérou této opery neměl Mozart ještě složenou předehru a že jej operní pěvkyně Josefina Dušková zamkla na Bertramce dokud dílo nedokončí. Hurvínek se rozhodne, že Mozarta zamknout nenechá, a tak se s Máničkou vydávají před divadlo zapískat jejich čarovnou písničku. V průběhu cestování časem znějí v koláži různé střípky Mozartových děl. Děti se ocitnou před Nosticovým, tedy Stavovským divadlem v 18. století a potkají kluka Františka prodávajícího preclíky (Vojta Kotek). V rozhovoru se k nim připojí cizinec komolící češtinu a chce vědět, kde Mozart bydlí. František mu to poví a když cizinec odejde, běží děti za ním zkontrolovat, zda Mozartovi (Filip Blažek) něco neudělá. Za dveřmi Mozartova pokoje vyslechnou, že cizinec je ve skutečnosti císař Josef II. (Tomáš Racek). Do děje se dále zapojil zuřící ředitel divadla Bondini v podání Petra Pelzera a vzájemně se pošťuchující operní pěvkyně Josefina Dušková (Nela Boudová) a Tereza Saporitiová (Jana Janěková).
 

Hurvínkova babička

V únoru 2003 natočila poslední díl této řady další rozhlasová osobnost Lída Engelová. Hudbu složil Jiří Pazour, o zvuk se postarali Ladislav Reich, Jana Fišerová a Jiří Litoš.
 

Obál CD Hurvínkova Babička

Hurvínek hraje hru na počítači a Mánička ho nutí číst Babičku od Boženy Němcové. Hurvínek protestuje, proč by to měl číst, když má internet, na kterém si přece může všechno najít. Mánička jej přemlouvá, aby se za skutečnou babičkou vydali. Hurvínek, který nechápe, jaké dobrodružství by mohl zažít s literární stařenkou, nakonec přece jen souhlasí. Při cestování časem zní v koláži hudba a zvuk motorového vozidla. Postavičky poznají Babičku (Antonie Hegerlíková), Jana (Vojtěch Kotek, který od natáčení Mozarta zamutoval), psy Sultána s Tyrlem (Martin Klásek a Miroslav Polák), Adélku a Vilíma v podání dětí, Barunku (Věra Slunéčková), paní kněžnu (Jana Preissová), Kristlu (Vendulka Křížová), Taliána (Jaromír Meduna) i Viktorku (Johana Tesařová). V ději se Hurvínek nakonec octne ve vězení, do kterého jej zavede dráb (Zdeněk Maryška).
 

Série volně na sebe navazujících titulů řady Hurvínek v českých dějinách vycházela na CD i MC postupně tak, jak byly jednotlivé části natáčeny. Každý rok se tedy posluchači dočkali nového dobrodružství. Dnes je možné všechny díly pořídit jednotlivě nebo v kompletu, který vyšel v roce 2011 pod názvem Hurvínkovy dobrodružné výlety do minulosti. Oproti digitální distribuci obsahuje jeho fyzická podoba navíc záznam představení Hurvínkova kouzelná flétna na DVD. K reedici natočil Supraphon ve zvukové historii S+H první YouTube upoutávku.
 

Další část seriálu Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie přineseme 23. září. V tento den se v roce 2017 při premiéře hry Hurvínek v hajanech potřetí v historii divadla v předsálí objevilo oznámení o novém interpretovi Spejbla a Hurvínka – Ondřejovi Lážnovském.

Seriál Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie

  1. První republika a Protektorát
  2. Poválečné období Josefa Skupy
  3. Začátky druhého interpreta S+H Miloše Kirschnera
  4. Mániččiny proměny
  5. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 1
  6. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 2
  7. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 1
  8. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 2
  9. Supraphonské nahrávky 1980–1983
  10. Supraphonské nahrávky 1984–1991
  11. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 1
  12. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 2
  13. Hurvínek v českých dějinách
  14. Hurvínkovy supraphonské nahrávky do roku 2006
  15. Supraphonské nahrávky 2007–2017
  16. Hurvínek v němčině 1
  17. Hurvínek v němčině 2
  18. Hurvínek v němčině 3
  19. Hurvínek v němčině 4
  20. Závěrem
  21. Hurvínkovo audio mezi lety 2021 a 2022