Zpět

Stephena Kinga slyšeti 3 (2012–2016)

téma, , 05.11.2019
Na počátku devadesátých let se k nám v českém překladu dostalo nebývalé množství starších i právě aktuálních děl Stephena Kinga. A hlad po textech tohoto autora se neměl utišit ani v novém tisíciletí. Naopak, vydavatelský sektor již nebyl zdaleka tak přetížen; nestál před volbou, které z kvanta děl, jež na české scéně desítky let chyběla, by mělo urychleně vyjít. Díky tomu mohl knižní (a ještě později audioknižní) trh snáze kopírovat zahraniční produkci – a v případě děl Stephena Kinga nejen dohánět resty ale postupně se přizpůsobovat jeho tvůrčímu tempu. Z audioknižního hlediska tomUž jsme si všimli, že zájem o díla Stephena Kinga přichází ve vlnách. A v českém audioknižním světě to od počátku jednadvacátého století platilo obzvláště. Po úspěchu prvních kingovských profesionálních nahrávek vydavatelství Tympanum a dvou dodatečně vydaných povídkách v edici Načteno, se s audiozáznamy obecně roztrhl pytel. Je tedy překvapivé, že Tympanum od roku 2012 po textech Stephena Kinga znovu nesáhlo a neučinilo tak ani žádné jiné komerční vydavatelství. Na další studiovou nahrávku si tedy musel audioknižní trh počkat ještě čtyři roky. Bylo totiž potřeba přehodnotit otázku nosiče.
◄ Zpět k minulému dílu seriálu Stephena Kinga slyšeti.

Ještě v roce 2012 nahrála KTN četbu čtyř Kingových knih. Holčičky, která měla ráda Toma Gordona, příběhu devítileté Trishy ztracené v mainských lesích, vydaného poprvé na konci 90. let (v překladu Lindy Bartoškové pak roku 2000). Četby se ujala opět Renata Volfová. Stejně tak se vrátil i Jan Hyhlík s interpretací Mrtvé zóny (v překladu Tomáše Hrácha), v pořadí pátého Kingova románu, jehož děj se odvíjí na pozadí skutečných historických událostí v USA v 70. letech. Mrtvá zóna byla po všech stránkách rest: originál vyšel již roku 1979, překlad v Beta-Dobrovský pak o dvacet let později, KTN po něm sáhlo po dalších třinácti letech (dokonce čtyři roky po skončení poslední řady stejnojmenného televizního seriálu a dvou filmových adaptacích). Přitom podle statistik šlo o údajně nejúspěšnější Kingovu knihu vůbec.

Naproti tomu relativně čerstvou a značně rozsáhlou novinku z roku 2009 zvanou Pod kupolí (do češtiny pro Beta-Dobrovský přeložila Linda Bartošková) načetl herec, spisovatel a překladatel Jiří Žák. A to dokonce rok před vypuštěním první řady seriálu na motivy téhož příběhu, v němž malé městečko od okolního světa odřízne neproniknutelná bariéra a kde jsou obyvatelé ponecháni sami sobě napospas. Téhož roku Jiří Žák nahrál i Nespavost vydanou v překladu Gabriela Gössela Melantrichem už v roce 1997, tři roky po originálu. Přičemž tohle vyprávění o Ralfovi z (nechvalně známého) Derry, který nemůže spát a cítí zlo prostupující městem, se nikdy filmové adaptace nedočkalo.

V prvním dílu Stephena Kinga slyšeti jsem psal, že trend vybírat si k audioknižnímu zpracování díla ověřená americkými filmovými scenáristy na čas kolem roku 2010 utichá, načež se obnoví až po sedmi letech (to už však audioknižní vydání data filmových premiér kopírují nebo dokonce předcházejí). Jinými slovy, je zřejmé, že na několik let přestala být filmová adaptace coby ukazatel potenciálního zájmu relevantní – snad v důsledku tou dobou opět kulminující „kampaně“, již bychom mohli nazvat Kniha je lepší.

Následně nahrávala KTN přesně jednu Kingovu knihu ročně a neobávala se ani délky předlohy. V roce 2013 tak Jiří Žák načetl více než tisícistránkový román TO, kterému se budu podrobně věnovat později, jelikož jej v roce 2017 znovu audioknižně vydalo OneHotBook coby sedmihlasou četbu. Rok na to se Žák pustil do Ostrova Duma Key (česky v Beta-Dobrovský vyšel – stejně jako originál – v roce 2008), kde se s malbami bývalého stavaře, nyní invalidního malíře Edgara Freemantla dějí podivné, zlé věci.

Rok na to první díl fantaskně laděné série Talisman, kterou Stephen King psal spolu s Peterem Straubem, načetl v překladu Iva Reitmayera Jiří Klika. V následujícím roce pak přišel druhý téměř osmadvacetihodinový díl s názvem Černý dům, tentokrát v interpretaci Jiřího Žáka. Jak Ostrov Duma Key, tak Talisman i Černý dům do češtiny přeložila Linda Bartošková.

A nakonec v roce 2016 vyšly i první dva díly zbrusu nové detektivní (koncově mysteriózní) série s bývalým policejním detektivem Billem Hodgesem: Pan Mercedes a Právo nálezce. I tyto dva romány pro KTN nahrál Jiří Žák. Třetí díl s názvem Konec hlídky KTN do světa nikdy nepustilo, jelikož na jeho knižní vydání bylo třeba si počkat a mezi tím se audioknižního remaku ujalo vydavatelství OneHotBook.

Zdálo by se, že tento díl Stephena Kinga slyšeti je pouhým výčtem audiozáznamů, které si už nejspíš neposlechneme, či příběhů, jež byly znovu natočeny později a s větší pompou. Je však třeba mít i tak na paměti, že zmíněné interpretace pro KTN neměli v případě Kingových děl na starosti jen tak ledajací, dnes již zapomenutí herci. Naopak, jména mnohých z nich můžeme najít na obalech audioknih dodnes: Jan Hyhlík načítá díla Vlastimila Vondrušky, Renatu Volfovou z Pod toskánským sluncem a Jiří Žák načítá série Bernarda Miniera Noc, Tma, Mráz aj.

Navíc toto čtyřleté období „čekání na komerční audioknihu“ v sobě nese jedno specifikum dané okolnostmi. Přechod od audiokazet coby nosičů k hudebním CD a obratem k mp3 CD se sice pozitivně projevil na možnosti (a přirozeně i ochotě) vydavatelů nahrávat rozsáhlejší díla, audioknižní trh však v případě Stephena Kinga (mistra objemných próz) čekal na něco víc. Totiž nabízet stovky audioknih po čtyřech i více mp3 CD se přirozeně z komerčního hlediska nezdálo rentabilní. Tím spíš, že celkové prodeje audioknih na českém trhu si nevedly ani z poloviny tak dobře jako později mezi lety 2018-19.

Zkrátka a dobře český audioknižní trh, pokud chtěl distribuovat a prodávat tak rozsáhlá díla jako např. TO či sérii Temná věž, potřeboval se nosiče ideálně zcela zbavit. Jistou alternativu tak přinesla už v roce 2011 Audiotéka a o rok později Audiolibrix, které umožnily prostřednictvím aplikace stáhnout do mobilního telefonu libovolnou audioknihu a následně ji přehrávat. Odpadly tak náklady spojené s výrobou nosičů, obalů, jejich skladováním a distribucí. Než však získaly společnosti dostatek příznivců, chvíli to trvalo. V roce 2016 však nakonec spatřily audioknižní svět první dva díly série Temná věž, a to právě prostřednictvím Audiotéky, která se rozhodla (pod značkou Bookmedia) celou sérii natočit.