Severské krimi: Tam, kde se rodí ty nejlepší zločiny

Začněme ale jednou atraktivní besedou. Zatímco se část veřejné obce pře, zda kriminální a detektivní žánr patří mezi pokleslé či seriózní druhy literatury, čtenáři severských kriminálek na to nemají čas – potřebují totiž zjistit, jak to proboha dopadlo. Jasno v tom měli všichni účastníci sobotní debaty Sever jako stvořený pro vraždu konané v sále Franze Kafky. Většina z nich si počkala na autogramiádu narátorů z těch nejpozoruhodnějších, přítomni totiž byli Pavel Rímský, Aleš Procházka, Igor Bareš, Klára Cibulková a Veronika Lazorčáková. Nechyběl ani režisér pořadatelského vydavatelství OneHotBook Michal Bureš. Návštěvníci mohli téhož dne na vlastní oči vidět a slyšet dokonce i Larse Keplera, tedy manželskou autorskou dvojici Alexandry Coelho Ahndoril a Alexandera Ahndorila.

Dva autoři, dva pseudonymy

Setkání zahájila právě ukázka románu Larse Keplera Pavouk v podání Pavla Rímského, což je devátý díl série s komisařem Joonou Linnou (jak jsme se dozvěděli, brzy se začne natáčet doposud ani knižně nepublikovaný desátý díl). Pavel Rímský vyzdvihl odvážnou krutost autorů, s jakou zacházejí se svými postavami. Pro účely nové řady s hrdinkou využívající svého hendikepu v podobě posttraumatického syndromu k enormním vyšetřovatelským schopnostem, Julií Stark, přišli manželé Ahndorilovi s novým pseudonymem Alex Ahndoril. O interpretaci této série se stará Veronika Lazorčáková, o níž se oba autoři vyjadřují s velkým uznáním, přestože jsou v této věci tak citliví, že měli výhrady k podání svých děl i ve své mateřštině.
 

Žánr krimi jako tažný kůň

Specifičnost severské krimi se začala ukazovat a projevovat už od 60. let 20. století. Nezvykle temnými postavami pachatelů a atypickými vyšetřovateli se skandinávští autoři brzy odlišili od ostatních. Jejich prostřednictvím jsme v detektivkách začali nahlížet témata závislostí a vnitřních sociálních problémů států, kterými v 90. letech rezonovala imigrantská vlna a prožívaly s předstihem to, co o pár let později zbytek Evropy. Pozoruhodný je ale i způsob, jakým se skandinávská a islandská kultura musela vypořádat s xenofobií narůstající v reakci na odlišnost kultur.

 
Jedním z prvních titulů vydavatelství OneHotBook byl právě zástupce kriminálního žánru severské literatury z řady románů Oddělení Q Jussiho Adlera-Olsena, konkrétně jím byla Složka 64, což se ukázalo jako mimořádně šťastné rozhodnutí. Posluchači Oddělení Q mají dvojici vyšetřovatelů komisaře Carla Mørcka a jeho asistenta Asada pevně spjatou s hlasem Igora Bareše. Majitel OneHotBook Martin Pilař v debatě podotkl, že kriminální a detektivní žánr dnes dokonce tvoří třicet procent produkce všech audioknih tohoto nakladatelství.
 
Další z přítomných hostů, herec Aleš Procházka, nese náročnost své profese s grácií. V prozatím dvou vydaných dílech Michaela Hjortha (Temná tajemství a nejnovější Učedník), v nichž se zabývá nechutnými zločiny a svými vlastními problémy psycholog a profilovač sériových vrahů Sebastian Bergman, musí svým hlasem znázornit každé téma z pohledu jiné postavy.

Brutalita psaná ženskou rukou

Problémy ke zvládnutí pro narátora netkví jen v množství postav nejrůznějšího věku, charakteru a genderu, ale i v samotném obsahu knihy. V tomto směru, tedy popisu násilí, nezaostává jediná žena ze zmíněných zástupců severského krimi, islandská spisovatelka Yrsa Sigurðadóttir. Interpretka Klára Cibulková namluvila mimo jiné její román Ticho a vzpomínala, že sama potřebovala pauzu ve chvílích, kdy měla číst o násilí páchaném na dětech. Nezvyklost vyprávění a prolínání časových rovin přirovnala k dojmu, který měla ze souboru Islandských pohádek.
 

Stále aktuální Remarque, tentokrát v nezkrácené verzi

Nejen detektivkami je ale posluchač živ. Tématem další besedy konané v rámci letošního veletrhu Svět knihy byl Erich Maria Remarque a jeho dílo. Opět se tak stalo i za účasti narátorů, konkrétně Václava Neužila, Davida Novotného a Pavla Baťka. Díky rozhodnutí OneHotBook bude k dispozici posluchačům v nekrácené podobě kompletní dílo spisovatele z takzvané ztracené generace, který si udržuje svou oblibu zejména mezi mladými čtenáři.

Přestože lze považovat převedení všech Remarqueových románů za riskantní počin a někteří germanisté je označují s lehkou ironií za „literární popík“, okouzluje tento spisovatel nejen svým pacifistickým poselstvím, ale také jasným, srozumitelným jazykem, v němž není jediného slova navíc. Není se čemu divit, Remarque byl svou původní profesí textařem. Popisy zkušeností z války a po válce nevyžadují žádnou květnatost. Pavel Batěk, který načetl román Cesta zpátky, navazující na Na západní frontě klid (interpret Jaroslav Plesl), vyzdvihl nadčasovost Remarqueova díla. Právě Na západní frontě klid je jedním z nejprodávanějších titulů nakladatelství OneHotBook.
 

Umělec, který netrpí, je podezřelý

Remarque se ve svém životě mnohokrát musel vypořádat s náročnými situacemi: jak víme, v zákopech ve Flandrech v první světové válce utržil těžká zranění, jako autor musel sledovat pálení svých knih v roce 1933 a před nacistickým režimem uprchnout z vlasti. Nedůvěře však musel čelit i ve Spojených státech, jelikož nesplňoval romantickou představu společnosti o trpícím umělci, poněvadž se mu podařilo se profesně uplatnit a dobře se finančně zajistit.

Naléhavost Remarquova poselství přichází dnes znova ke slovu – téma mladého člověka, který je nucen postavit se do boje se zbraní v ruce, ať už přinucen propagandou či na obranu své vlasti, je bohužel v současnosti znovu aktuální. Stejně tak je znovu živé téma z románu Noc v Lisabonu, tedy osudy emigrantů, kteří se v nových domovech necítí přijati nebo dokonce nejsou nikde žádoucí a ani se nemají kam vrátit.

Precizní herecká příprava

Pro Václava Neužila bylo setkání s Remarquem jako autorem jeho poprvé v rámci interpretace. Na besedě zazněla ukázka z Noci v Lisabonu. „Práci na audioknihách se věnuji méně, než bych chtěl,“ vyjádřil se, „protože se vždy s obsahem knihy potřebuji předem v klidu o samotě pečlivě seznámit a celou ji čtu nahlas.“ Málokdo si uvědomuje, že za jednou hodinou audioknihy stojí dvanáct hodin práce v nahrávacím studiu, jak upozornili Martin Pilař i šéfredaktor OneHotBook Petr Matoušek.
 
Pavel Batěk je zatím jedinou výjimkou z řady herců souboru Dejvického divadla, kteří Remarqueovy romány pro načetli (například Martin Myšička Jiskru života, Ivan Trojan Vítězný oblouk). Edici audioknih jako celek rámcuje graficky sjednocená podoba coverů s motivem dobových fotografií autora, například Tři kamarádi jsou znázorněni třemi postavami Ericha Maria Remarquea.

Audionovinky ze Světa knihy

Veletrh Svět knihy samozřejmě představil i řadu audionovinek. Vydavatelství Radioservis uvedlo na trh audioverzi prvotiny Niny Špitálníkové Severka. Tympanum nabídlo detektivní napínavý příběh zasazený do poválečných let Strašidlo minulosti Jaroslava Velinského, v detektivním žánru klasiky se nesla i novinka vydavatelství Audiostory Sittafordská záhada Agathy Christie.
Nakladatelství Témbr lákalo posluchače na Deníky Alana Rickmana, zatímco nakladatelství Audiolibrix přineslo odvážný autobiografický počin s tématem sexuálního napadení s titulem Mám jméno od Chanel Miller v podání Barbory Goldmannové. Ve OneHotBook pak mimo jiné představili audioknihu pro mládež Alma I – Vítr se zvedá od Timothée de Fombellea a Pratchettovu Maškarádu. Pro letošek se navíc kromě již zmíněného desátého případ Joony Linny chystá například i Poslední kmotr, další díl ze série Maria Puza, jejíž první část Kmotr ovládla ceny Audiokniha roku 2022. Interpretem bude opět Oldřich Kaiser.