Nálezem kosterních pozůstatků zastřeleného muže začíná případ, jehož kořeny sahají do několik desetiletí vzdálené minulosti. Nejde však o jediný zločin, který musí Enzo v malebném venkovském kraji při řece Dordogne objasnit. Mnohem čerstvější je nedaleký nález těla znalce a obchodníka s uměním, kterého jen pár dní po nálezu ostatků kdosi zavraždil. Pátrání na podzim roku 2020 navíc komplikuje covidová pandemie. Enzo se vzhledem ke svému věku bojí nákazy, ale zároveň chce i přes nástrahy osudu a nepříznivé okolnosti oba zločiny vyřešit.

Peter May se tímto novým příběhem vrací do Francie, aby se rozloučil se svým oblíbeným hrdinou Enzem Macleodem, do nějž tak trochu propsal i některé své vlastní rysy. V Noční bráně se z tohoto kdysi šarmantního svůdníka stává usedlý postarší pán, který je v některých ohledech na hony vzdálen svému někdejšímu bouřlivému já. Naštěstí to ovšem neplatí pro jeho schopnosti pátrání a dedukce. Kromě hledání pachatele soudobé vraždy musí totiž také nalézt příčiny zločinu mnohem staršího a zjistit, jestli spolu obě úmrtí souvisejí.

I v tomto případě se autorovi podařilo kromě slušné detektivky napsat rovněž svébytně pojatý cestopis, protože aktuální román líčením krás historických vesnic a městeček přímo vábí k návštěvě tohoto pitoreskního koutu Francie. A díky vedlejší lince, přenášející čtenáře nejen v čase, ale i v prostoru, dojde i na popis části Skotských ostrovů, které May zná ještě lépe, než zemi galského kohouta. Kromě toho přijde řeč také na oblast umění a historie, protože se nemalá část děje odehrává za časů okupace francouzského území nacistickými vojsky.

Vydavatelství OneHotBook se i tentokrát věrně přidrželo osvědčeného přístupu a sedmý díl série tak znovu vznikl společnými silami herce Davida Matáska a režiséra Michala Bureše. Interpretačně se Matásek neměl příliš důvod odchylovat od dosavadního pojetí. Svým typickým projevem, kdy výrazněji dělí delší souvětí a dává jeho takto jednotlivým částem více vyniknout, vypráví nejen kapitoly ze současnosti, ale i historickou dějovou linku. V ní si snad ještě více vychutnává jednotlivé charaktery, pokřivené okolnostmi války. Jedna postava se v jeho podání zdá nesympatičtější než druhá až posluchač neví, komu vlastně věřit. A to je nakonec správně, protože u Maye není nikdy nic tak, jak se na první pohled zdá. Stejně tak vhodné jsou hudební předěly, tematicky laděné dle toho, zda právě oddělují sekci ze Skotska, dnešní Francie či z doby druhé světové války.
 
Velký případ pro Enza Macleoda možná není tím největším i pro autora Petera Maye. Francouzská série nikdy nedosáhla síly Mayových skotských románů. Díky historickým vsuvkám však tentokrát udržuje laťku a pozornost čtenářů výše, čemuž ještě pomáhá zvolená zvuková podoba audioknižní nahrávky, díky níž posluchač příběhem proletí lehce jako vlak jedoucí po dobře namazaných kolejích.