Archeologických výprav svého muže se Agatha Christie účastnila nejen v roli jeho choti, ale jako platná členka týmu. Dostala totiž na starosti fotografování a drobné opravy nalezených předmětů. Přesto není její vzpomínková kniha vědeckým pojednáním plným odborných popisů a nudných historických pasáží. Naopak, jde o navýsost živé a poutavé zachycení problematiky cest do oblasti Blízkého východu, ať už jde o složité přípravy a balení, budování tábora či najímání místních dělníků. Agatha Christie vždy psala lehce a s jemným humorným podtónem, takže nepřekvapí, že si namísto stesků dělá legraci i z útrap, jakými bylo například soužití s početnými zástupy blech či sociální zařízení neodpovídajícímu moderním standardům. Pro Evropana velmi zajímavé je i líčení mentality místních obyvatel, ať už šlo o chudé kopáče, trochu vypočítavé a ziskuchtivé vlastníky půdy, či neochotné příslušníky veřejných institucí. Život v těchto místech byl v meziválečné době nesmírně barvitý, země byla pod francouzskou správou, snažící se vypořádat s odlišnými světonázory Kurdů, Arabů a Arménů, přesto zde nebylo tak nebezpečno, jak bychom si dnes možná představovali.
 
Koncem letošního roku by se na pultech knihkupců měl tento titul objevit pod hlavičkou Ikaru ve zbrusu novém překladu, pro audioknižní zpracování ale vydavatelství Tympanum sáhlo po prozatím jediné aktuálně dostupné verzi Knižního klubu, vycházející z původního překladu Dušana Zbavitele ze sedmdesátých let. O interpretaci osmihodinové nahrávky se postarala Martina Hudečková, známá svým komediálním talentem, který předvádí nejen na divadelních prknech, ale i v dabingu. Nepojala svou úlohu vypravěčky tak expresivně, jako Alena Vránová ve zkraje roku vydané autobiografii Vlastní životopis, přesto nezapře svůj smysl pro ironii a humornou nadsázku. Nadhled, s kterým Agatha Christie líčí nevšední zážitky, tak v její interpretaci vynikne více, než v případě tištěné knihy. Vyprávění Martiny Hudečkové doplňuje také citlivě zvolený hudební doprovod, jehož melodie se odkazují k východní tradici a navozují příjemnou exotickou atmosféru.
   
Archeologické výpravy do oblastí v dnešní Sýrii a Iráku přímo inspirovaly některé z detektivních příběhů, s nimiž Agatha Christie slavila u svých čtenářů nebývalé úspěchy. Není náhodou, že ve třicátých letech spatřily světlo světa známé poirotovské romány Vražda v Mezopotámii a Schůzka se smrtí, odehrávající se v místech, která spisovatelka na Blízkém východě navštívila. I o tom, jaké si vytvořila podmínky pro psaní uprostřed vykopávek, se ve vzpomínkách nezapomněla zmínit. Pokud patříte mezi fanoušky Agathy Christie, kteří se rádi dovídají něco o ní samotné, pak je rozhodně poslech Pověz mi, jak žijete nutností.