Helena Štáchová (foto: OneHotBook)
Jméno Heleny Štáchové si diváci a posluchači spojují patrně nejčastěji s Máničkou a bábinkou, jiní si vybaví Lízu Simpsonovou. Hereččino umění se však odrazilo i ve zcela odlišných postavách zachycených na zvukových snímcích, a tak, i když představovalo Divadlo Spejbla a Hurvínka pro paní Štáchovou podstatnou část profesního i osobního života, dovolte mi ji připomenout maličko jiným způsobem.
Rozhlas
Ještě před nástupem do Divadla Spejbla a Hurvínka se během studií divadelní fakulty stala Helena Štáchová stálým hostem Československého rozhlasu. Natáčela s významnými režiséry, jakými byli Jan Berger, Karel Weinlich, Jiří Horčička či Helena Philippová – jedna z hlavních zakladatelek skřítka Hajaji. Jak sama Helena Štáchová říkávala, práce v rozhlase byla pro ni tou nejlepší školou, kterou si pro svou profesi mohla přát.
Už za studií ztvárnila Štáchová celou řadu dětských rolí, zahrála si ale i v titulech pro dospělé. Zájemcům o její dětskou tvorbu nabízí Radiotéka vedle snímků s Hurvínkem i další nahrávky. Režiséři herečku často obsazovali do postav malých chlapců. V Radiotéce z této éry najdete půvabné dramatizované zpracování Nepilovy
Polní žínky Evelínky z roku 1976 a rozhlasovou hru
Tři večery s dědou aneb Vyprávění o Pučálkovic Amině. Paní Štáchová si však zahrála i v Rumcajsovi a to studánkovou vílu v dramatizovaném seriálu Václava Čtvrtka z roku 1969 (o tomto i jiných rumcajsích zvukových zpracováních jsem psal v článku
Jak to bylo s Rumcajsem).
Ti, co preferují nahrávky určené dospělým, si mohou pořídit slavnou hru
Linka důvěry, která získala několik prestižních ocenění a interpretka zde byla obsazena do epizodní postavy rozverné dívky. Pro příznivce detektivek účinkovala paní Štáchová v hlavní roli slečny Nouchi ve stejnojmenné povídce Georgese Simenona v cyklu
Soudce Froget usvědčuje. Dlužno říci, že rozhlasový archiv skrývá ještě mnoho záznamů interpretčina umění, snad se někdy k posluchačům dostane kupříkladu slavná knížka pro děti
Mary Poppinsová či další rozhlasové pohádky ze 70. let.
Supraphon
Většina Hurvínkových příběhů vznikla ve vydavatelství Supraphon a Helena Štáchová zde dostala i jiné herecké příležitosti. Jednou z nejvýznamnějších byla Kateřina v pohádce
Šíleně prolhaná princezna Pavla Gryma, též píšícího autora pro Divadlo S+H. Po boku Jaroslava Kepky, Nelly Gaierové, Stely Zázvorkové a dalších zahrála protivnou, drzou, rozmazlenou a jak už název titulu napovídá prolhanou holku. Podobný osobitý a působivý typ postavy ztvárnila i v další Grymově dramatizaci
Růže pro princeznu, kterou lze najít na albu
Pohádky IX, na kterém je též dostupná i čtená pohádka
O zlaté březové větvičce v jejím podání.
Helena Štáchová ovšem v Supraphonu nehrála jen nafrněné nány. V poetickém příběhu autora opičáků Hupa a Hopa, a svého času i rozhlasového dramaturga Jiřího Kafky, přesvědčivě předvedla malou holčičku v nahrávce
Jak Lucka vysvobodila prince Pašajdu, a coby zkušená vypravěčka koncem devadesátých let nahrála čtyři díly s Míšou Kuličkou.
Ostatní vydavatelství
Loutkoherečka ale netvořila jen pro rozhlas a pro Supraphon. V roce 1991 si pro ni nakladatelství Egmont přichystalo Bubíka – synovce strýčka Skrblíka z
Kačeřích příběhů. V edici
Veselé čtení s kazetou vycházely pohádky od Walta Disneyho v dvojjazyčné verzi – na jedné straně pásku v češtině, na druhé v původním anglickém znění, doplněné sešitem s texty. Bohužel reedice se tato série dosud nedočkala, což platí i o titulu z roku 2000
Robot Emil znovu nastupuje – pamětníkům jistě stále známá postavička z televizní obrazovky.
Co ovšem dostupné je, je rozsáhlá a upřímná autobiografie
Život na nitích v autorské interpretaci, psaná v době hereččina těžkého onemocnění. Vydavatelství OneHotBook posluchačům připravilo šestnáct hodin laskavého a citlivého vyprávění k příležitosti interpretčina kulatého výročí. Dalšího se už nedožila.