Zpět

Zvuková tříšť v seškrtané vodě

recenze, , 21.6.2017
Do vody
Vydavatelství OneHotBook volí často pro vícehlasá audioknižní zpracování předlohy, v nichž se střetávají pohledy několika postav, aby společně tvořily jednolitý příběh. Za všechny zmiňme alespoň Zmizelou Gillian Flynové, Game Anderse de la Motte, či deníkové zápisky v Dívce ve vlaku od Pauly Hawkinsové. V těchto dnech vydavatelství přichystalo i další bestseller posledně jmenované autorky s názvem Do vody. Na rozdíl od Dívky ve vlaku, v níž spisovatelka propletla myšlenky jen tří žen, obsahuje Voda hned deset hlavních hrdinů a nepublikované poznámky. Režisér audioknihy Michal Bureš se pokusil držet stejného modelu jako v předchozím detektivním thrilleru, a jednotlivé části svěřil hned několika čtecům.
Za největšího tahouna nahrávky můžeme směle označit Jitku Ježkovou. Je až s podivem, že herečku režiséři audioknih dosud obsazovali převážně do dětské tvorby. Svůj talent uplatňuje ve Vodě nejen skrze důkladnou práci s dynamikou, ale především uvěřitelným vyjadřováním celé škály emocí. Zdatně jí sekunduje i Lucie Pernetová v roli sedmnáctileté dívky, jejíž projev působí v porovnání s Dívkou ve vlaku mnohem sebejistěji. V nezvyklé poloze se představuje Růžena Merunková – její stařenka, navenek silná osobnost, vnitřně však nešťastná bytost, kterou nikdo nebere vážně. Celkem by se mohlo jednat o pěknou mozaiku rozličných hlasů, kdyby part Ladislava Freje nevyzněl tak, jako by byl účinkující překvapen, co to vlastně čte. Nejhůře však dopadla část Jany Strykové. I když má tato herečka za sebou mnoho úspěšných počinů, Do vody k nim patřit nebude. Stryková až příliš přehrává a text doslova parodizuje, což se nejvíce projevuje u napínavého rozuzlení. 
 

Audiokniha je však zatížena daleko horšími prohřešky, mezi něž patří necitlivé zásahy do textu a zvuková složka titulu. Z neznámých důvodů byla vyškrtnuta celá jedna postava, posluchač je tak ochuzen o pohled Helen – manželku vyšetřovatele, jejíž vyprávění se s chotěm a jeho otcem prolíná. Za daleko problematičtější však považuji, doufám, že neúmyslné, přeskočení podstatného textu v partu Jitky Ježkové. Ve výsledku situace vypadá následovně: žena je zoufalá ze ztráty své svěřenkyně a najednou ji bez vysvětlení objímá. Škrtalo se ale i jinak. Posluchači je upřen pachatelův motiv a nejsem si příliš jistý, že ze zmateného závěru lze jednoznačně vydedukovat, kdo zločin spáchal. Abych příběhu porozuměl, musel jsem chtě nechtě sáhnout po původní předloze. 

Bohužel se také nepodařilo sladit všechny herce k sobě tak, aby nebyly patrné zvukové rozdíly. Ostřejší záběry ze studia střídají dutě znějící, jasné zatmělé. K roztříštěnosti celé audioknihy notně přispěla i nevyvážená hlasitost, a to jak mezi všemi účinkujícími, tak především v samotných partech. Rozkolísaný zvuk bohužel připomíná jízdu na horské dráze a hudební přechody, které tematicky připomínají proudící vzduch a prostor pod vodní hladiny, plní spíše doplňkovou funkci. 

I když se většina interpretů titulu pečlivě věnovala, Do vody ve zvukové podobě pro uvedené nedostatky bohužel nemohu posluchačům s klidným svědomím doporučit.

Rozhodli jsme se na naposlech.cz uveřejnit i reakce režiséra Michala Bureše a recenzenta Kamila Fajmona z diskuse, kterou vedli na Facebooku. Domníváme se, že mohou významně doplnit recenzi.

Michal Bureš: Pár glos od mne, coby režiséra nahrávky... Scénář této audioknihy prošel standardní dramaturgickou úpravou, která plně souzní s autorčinou kompoziční a tvůrčí metodou. Pomocí svědectví (monologů) jednotlivých hrdinů románu autorka představuje okolnosti smrtí v zapadlém koutu anglického venkova. Píše-li recenzent, že je posluchač ochuzen o pohled Helen či že jsou přeskakovány důležité dějové pasáže, není to v souladu se skutečností. Helenin part je s ohledem na charakter dramaturgické úpravy vepsán do partů ostatních herců, vše podstatné se o ní tedy dozvídáme, stejně jako to, co se stalo Leně, na kterou čeká její opatrovatelka Jules. Pravda je, že dvě místa nahrávky se při finálním přepisu technickým zaviněním, nenahrála. Toto upozornění jsme vzali velmi vážně a nosič jsme dnes opravili.

Recenzent se rovněž pozastavuje nad některými hereckými výkony (jmenovitě Ladislava Freje, Jitky Ježkové a Lucie Pernetové a Růženy Merunkové), přitom čtenáři recenze nedopřeje informaci o dalších účinkujících, kteří v nahrávce zaujímají nemalý prostor: Vasilu Fridrichovi, Daně Černé, Apoleně Veldové, Aleši Procházkovi a Marku Lamborovi. Ti všichni se na vzniku této vícehlasé četby, zvukového artefatu, do něhož byl román přetaven, podíleli. 

Přikláníme se k tomu, že Patrik (Ladislav Frej) je cynik, zlomený člověk, který svou skutečnou tvář tají. Erin (Jana Stryková) utíká z města pryč do tohoto zapadlého kouta. Je to rovněž cynička s velkým osobním tápáním. Text obsahuje suchý anglický humor, který recenzent evidentně nedocenil. Smrti v žádném případě neironizujeme, ale nečiníme z nich ani slzavé údolí, jímž kniha rozhodně není. Důležité je zmínit, že se výraz každé z postav v průběhu času proměňuje. Recenzent opomíjí zmínku o metafyzické rovině příběhu, kterou je part Apoleny Veldové, kronika a paměť všech těch, které v řece zahynuly. 

Audiokniha netrpí roztříštěností, je to mozaika, stejně jako kniha. Nevypadlo z ní nic podstatné, a herci se organicky doplňují – nejen rozdílnými melodiemi, ale také úhelně jinými pohledy na stejnou realitu. V tom tkví drama, vtip i napětí a přesně to odpovídá metodě, jíž autorka píše. Zvukově je kniha natáčena jako všechny další, tedy by musely být rozkolísány i jiné mnou režírované tituly. Pracuji stále stejně, stejně jako jeho dvorní zvukař Miloš Kot. Hudba Karla Heřmana není jen ilustrací, má i rytmizační funkci, často se pracuje s podkresy a náladami. Na audioknize byl odveden nemalý kus práce, rozhodně nebyla natočena ledabyle.

Kamil Fajmon: Každý máme holt na audioknihu jiný názor, Vám ho samozřejmě neupírám a za svou recenzí si stojím :). K Vaší reakci jen jednu odpověď. Autorka napsala knihu, v níž se střetávají pohledy deseti postav a nepublikovaných poznámek. Je-li jen něco z Helenina partu vkomponováno do ostatních výpovědí, pohled, a tedy i autorčina postava v předloze z audioknihy zmizely. Není pravda, že bych se vše podstatné o Helen dozvěděl prostřednictvím jiných - např. ve čtvrté části jsem jednu důležitou informaci z Helenina partu neobdržel. Každopádně děkuji za opravení dvou míst.

Michal Bureš: Váš názor respektuji, posluchač audioknihy si udělá vlastní, stejně jako čtenář Vaší recenze. Jen je škoda, že jste audioknihu nezrecenzoval komplexně, proto jsem se odhodlal ke svému komentáři, což standardně nečinívám.

Kamil Fajmon: "je škoda, že jste audioknihu nezrecenzoval komplexně," Celkový pohled na audioknihu píšu v závěrečném shrnutí. Jen si teď uvědomuji, že jsem Vám zapomněl poděkovat ještě za jednu věc, a to za jméno zvukaře a autora hudby. Je škoda, že je vydavatelství u svých titulů neuvádí. Recenzent pak musí pracovat s velmi omezeným zdrojem informací.