Zpět

Migrace za hustší mlhou

recenze, , 18.7.2016
Ducháčkovic rodina aneb Strašidla mezi námi
Je známo, že duchové se objevují především ve strašidelných historkách. Sandra Vebrová, jejíž jméno si příznivci mluveného slova možná vybaví z působení v Dismanově rozhlasovém dětském souboru (Anička Skřítek a Slaměný Hubert, 1996), však pojala téma neotřelým způsobem. V knize Ducháčkovic rodina spojila duší svět s oblíbenými motivy – dětské hry, starosti a sourozenecké vztahy.
Děti Bubi, Simon a Olívie jsou docela obyčejné, rády se mezi sebou pošťuchují, svému okolí i rodičům provádějí různá alotria a lidi straší jen výjimečně. Patří k Mlžanům a jak už tento název napovídá, jsou závislí na mlze. Když tedy mlha na určitém místě prořídne, nezbývá rodině nic jiného než se přestěhovat. Autorka si tím otevřela prostor pro návštěvy rozmanitých míst, ve kterých se dají zažít veselá i napínavá dobrodružství. První díl své duchařské série rozdělila do pěti samostatných příběhů. Jejich interpretace se v letošním roce ujal Václav Vydra.

Přestože se tento interpret na audioknižním trhu zatím příliš neobjevuje, svůj talent pro práci s mikrofonem už nesčetněkrát uplatnil a to zejména v Českém rozhlase. Na svém kontě má však i celou řadu úspěšných nahrávek pro děti, mezi které můžeme směle zařadit také Ducháčkovic rodinu. Literární předloha v jeho případě není pouze čtena ale skutečně vyprávěna. Do přednesu se Václavu Vydrovi bez váhání a bez známek přehrávání podařilo pokaždé přenést právě to, co text vyžaduje. S hravostí předvádí sourozenecké tahanice i láteření starostlivých rodičů, neopomíná věrohodné stupňování napětí a v dramatických pasážích díky němu posluchačům doslova běží mráz po zádech. Přitom si čtec pro odlišení postav často vystačí jen s nepatrnou změnou intonace.

U zcela profesionálního výkonu nechybí ani zdařilý hudební doprovod. Tíživé a dramatické melodie neposloužily jen za pouhé přechody mezi jednotlivými kapitolami, ale díky správnému vmíchání a načasování pomohly logicky rozdělit příběhy na samostatné celky. Ducháčkovic rodina je tedy zářivým příkladem, jak může precizně zpracovaná audiokniha se svou šestihodinovou stopáží udržet pozornost i u menších posluchačů. Pro vydavatele by jistě stálo za úvahu natočit ve stejném duchu i neméně čtivá pokračování.