Zpět

Zločiny pod kopyty koní

recenze, , 20.2.2015
Hrozba
Mezi legendy detektivní literatury patří i bývalý britský profesionální žokej, novinář a posléze spisovatel Dick Francis. Za více než čtyřicet let napsal na čtyři desítky románů, které se více či méně dotýkaly dostihového sportu. Specifickým rysem jeho knih bylo, že jsou vyprávěny z pohledu vypravěče, který je buď přímo součástí dostihového sportu, jako například žokej či majitel koní, nebo se jej dotýká nepřímo, když jde například o pilota společnosti pro přepravu koní. Dva takovéto příběhy vyšly i ve formě audioknih. Jaké jsou a můžou se posluchači těšit i na další zvukové podoby autorových děl?
První audioknihou Dicka Francise se u nás stala Hrozba, původně dramatizovaná četba z roku 1990, která vznikla ve studiích plzeňského rozhlasu. Téměř pětihodinové nahrávce vévodí hlas vypravěče, kterým je zkušený herec a milovník rozhlasových četeb Pavel Soukup. Ten v roli Andrewa Douglase, odborníka na únosy, pomáhá dopadnout nebezpečného únosce. První obětí je mladá jezdkyně Alessia Cenciová, další pak malý chlapec, syn majitele dostihového koně. Douglasovi dojde, že si únosce záměrně vybírá oběti z prostředí dostihů, a čím více se blíží k odhalení zločincovy totožnosti, tím více se sám ocitá v nebezpečí.

Hrozba patří mezi Francisovými romány k těm lepším. Přináší propracovaný příběh, dostatek napětí i milostnou zápletku. Významné je i odhalování způsobu uvažování vyšetřovatele, postupů při vyjednávání s únosci a úskalí spolupráce s policií. Vykresleny jsou i posttraumatické stavy obětí, které se vrátily zpět do své rodiny, což ovšem ještě nemusí znamenat šťastný konec. Pocity viny, strachu i výčitek mohou situaci po návratu paradoxně ještě více vyhrotit, což je vedlejší jev, jímž se řada filmů s podobným tématem většinou nezabývá.
 

Po stránce zvukové adaptace se jedná o četbu s dramatizovanými pasážemi, jemně podkreslenými ruchy a hudbou Giuseppe Verdiho a The Beatles, což má souvislost se samotným příběhem. Herci ve vedlejších rolích jsou známí spíše z lokálního působení na divadelních prknech, někteří z nich se alespoň občas objevovali v plzeňských rozhlasových projektech. Mezi ty, které si možná někteří posluchači vybaví, patří zejména Tomáš Šolc a Petr Pavlovský.

Radioservis se rozhodl vydat i další plzeňskou nahrávku Dicka Francise, natočenou v roce 1984 podle románu Motiv koní. V ní malíř Charles Todd pátrá po příčině, proč při loupeži v domě jeho bratrance došlo i k vraždě. Narazí při tom na bohatou vdovu Maisie, jejíž luxusní dům podlehl požáru. Oba případy spolu souvisejí a Charles Todd má kvůli svému smyslu pro spravedlnost chuť přijít všemu na kloub. Spolu se svými přáteli Jikem a Sárou se v Austrálii snaží spletité klubko událostí rozplést, i když jim při tom jde o život.
 

Tato druhá audiokniha má díky kratší předloze délku jen sto čtyřicet minut. Hodně udělalo také zkrácení delších monologů vypravěče, děj se více podobá rozhlasové hře a dramatizace tak má výrazně svižnější tempo, pořád se něco děje, což je pro poslech jistě atraktivní. Vypravěčem je René Přibyl, který zde dokazuje, že i přes nemnoho rozhlasových příležitostí dokáže s mikrofonem pracovat naprosto profesionálně. Jeho práce s hlasem dokáže využít prostoru, který mu dávají party popisu děje z pozice hlavního hrdiny-vypravěče, které autor Dick Francis napsal s lehkostí a notnou dávkou britského humoru a nadhledu. Vedlejší postavy si zahráli například poměrně známí nejen rozhlasoví herci Jiří Samek nebo Ivan Gübel.

Obě nahrávky dokazují, že plzeňský rozhlas uměl v minulosti produkovat rozhlasové hry a vícehlasé četby, které se mohly směle postavit výtvorům z pražských studií. I když zde často vystupují méně známí herci, jejich hlasy od sebe lze snadno rozeznat, což nebývá pravidlem u některých počinů posledních let nejen z regionální tvorby, ale bohužel i u výtvorů pražského studia.

Prozatím nevydaná zůstává povídka Noční můra, z roku 1994. V té se zaskvěl Ladislav Mrkvička, který snad nikdy neměl před rozhlasovým mikrofonem slabší chvilku. I na poměrně malém prostoru se mu podařilo vystihnout atmosféru napětí a napjatých nervů vypravěče, který, pro Francise netradičně, nemá jen čisté úmysly. Mezi fanoušky tohoto spisovatele rovněž kolují zvěsti o existenci četby románu Hra s čísly. Ten je vyprávěn z pohledu dvou vypravěčů, jejichž party si rozdělili Miroslav Moravec a opět Ladislav Mrkvička.

Další nahrávky skýtá archiv KTN, která pro nevidomé natočila několik Francisových knih jako nezkrácenou četbu. Pokud by se například vydavatelství Tympanum rozhodlo některou z nich uvést ve své edici Načteno, mohlo by jít o téměř profesionálně načtenou knihu zkušenými narátory. Některé z nich totiž interpretoval Jan Schánilec, Jiří Zavřel, František Dočkal či dokonce Otakar Brousek starší. Snad tedy není úplně vyloučené, že se některá audiokniha v prodeji opravdu objeví.

Zatím se musí posluchači spokojit s dvojicí prve uvedených dramatizovaných četeb Hrozba a Motiv koní, které patří k atraktivním nejen svým obsahem, ale zejména úrovní zpracování. Ti fanoušci detektivek, kteří Dicka Francise zatím neznají, tak mohou začít třeba právě těmito nahrávkami. Koncentrovaný Dick Francis v nich obsahuje napětí, skvělý popis prostředí i typický ironizující humor, díky kterému jsou francisovky čtenářsky atraktivní už několik desítek let.