Zpět

Zločin skrytý za maskou nevinnosti

recenze, , 28.8.2015
Maigretova dýmka
Když jednoho dne Maigret zjistí, že mu zmizela jeho oblíbená dýmka, netuší, co všechno se mu díky tomu podaří odhalit. Rozmrzelý komisař se vydává po stopách mladíka, kterému se podařilo mu ji odcizit, a přitom zjišťuje, že chlapcova životní situace je mnohem dramatičtější a vážnější, než se na první pohled mohlo zdát. Záhy se totiž ukáže, že spolu s dýmkou zmizel i onen mládenec.
Fenomén komisaře Maigreta je v mluveném slově spojován především se čtrnáctidílným cyklem rozhlasových dramatizací s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Na ty, kromě několika pokusů s jinými herci, nepřímo navazuje i povídka Maigretova dýmka, kterou v nahrávce z roku 2002 vydala roku 2010 na CD společnost Levné knihy. A ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, jde v rámci Simenonových detektivek o výjimečný počin. Je to totiž jediný doposud vydaný nezkrácený příběh proslulého komisaře.

S Maigretem mají posluchači pevně spojeného právě výše zmíněného Rudolfa Hrušínského, a ačkoliv se o tuto roli pokusilo ještě několik dalších herců, šlo vždy o dramatizace, které se nevyhnuly srovnání s nedostižným „originálem“. Tato čtená povídka však stojí trochu neprávem stranou. Vyprávění se ujal zkušený Miroslav Moravec, který už tou dobou příliš často za mikrofon neusedal. A to byla při jeho zkušenostech a výjimečném hereckém umu škoda. Celý příběh vede hlasem právě tak akorát důrazným a dramatickým, ale zároveň melodickým a přívětivým.

Příběh je díky přítomnosti vypravěče popisnější, což umožňuje nahlédnout na tvorbu Georgese Simenona z jiného úhlu. Maigretova dýmka bývá považována za jednu z nejlepších Maigretovských povídek. Autor umí velmi rychle vtáhnout do děje a zaujmout posluchače předloženou záhadou. Kromě zápletky však hraje nemalou roli i popis atmosféry míst, na které komisaře pátrání zavede. Posluchač si tak může barvitě představit, jak spolu s Maigretem zamyšleně bloumá po pařížských ulicích a nábřežích, odkud se spolu s pátráním příběh přesouvá na ponurý venkov. Finále příběhu se odehrává v zanedbaném a temném hostinci a jak se na správnou detektivku patří, rozuzlení nechybí napětí a akce.

Nezkrácené detektivní romány staršího data vydání by v současné vlně severských krváků mohly působit rozvlekle a neatraktivně. Důraz na psychologii postav a vykreslení atmosféry příběhu dnes nepatří k největším lákadlům. Jak ale můžeme vidět například na psychologickém dramatu Příběh kriminálního rady, občas tento trend dokáže některá audiokniha prolomit. Kratší povídka se stopáží okolo sedmdesáti minut však nudit nebude a pro běžné posluchače detektivek je rozhodně přístupnější, než četba celého románu.

A to i přesto, že se nahrávce Maigretovy dýmky nedostalo žádného hudebního doprovodu. S tím souvisí i její hlavní slabina. Pomineme-li malinko nižší čistotu zvuku, nelze si nevšimnout chybějícího úvodu – názvu povídky a autora, a zvláště několika drobných přeřeků, které v nahrávce zůstaly. Že interpret nečte jméno inspektora Lucase s francouzkou výslovností (jakou známe i z dramatizací) by šlo snad přeslechnout, ale když se k tomu přidá zopakování jedné věty z konce stopy na počátku té následující, nezbývá než si nad prací režiséra a potažmo i zvukaře povzdechnout. Pochvalu si naopak zaslouží dělení nahrávky do několika stop, což nebývá u audioknih tohoto rozsahu vždy samozřejmostí.

O technicky bezchybný titul tedy bohužel nejde. Pokud se však nad to posluchač povznese, získá dosud jinak neznámý pohled na tvorbu jednoho z nejproslulejších autorů detektivek. Maigretova dýmka je sám o sobě promyšlený a zároveň lehce plynoucí příběh, což v kombinaci s hlasem Miroslava Moravce tvoří pro milovníky komisaře Maigreta spojení, které by neměli opomenout. Díky tomu, že jde o jedinou dostupnou maigretovskou četbu, lze Maigetovu dýmku ušetřit nerovného srovnávání s dramatizovaným rozhlasovým cyklem a posuzovat ji nezávisle. Pak možná sami zjistíte, že se budete k dílu Georgese Simenona rádi vracet i bez Rudolfa Hrušínského.