Zpět

Nebezpečné experimenty

recenze, , 9.1.2017
Vídeňské bratrstvo
Na osloském předměstí se v sídle náboženské sekty Boží světlo stala několikanásobná vražda. Několik členů sboru navíc zmizelo. Kriminalista Fredrik Beier se spolu se svou novou kolegyní Kafou snaží přijít na to, zda měla tragédie náboženský podtext, nebo za ní stály podivné vědecké experimenty, které někteří sektáři prováděli. Při pátrání se vyšetřovatelé musejí ponořit hluboko do minulosti, aby doopravdy pochopili souvislosti mezi oběťmi a jejich nepřáteli.
Vydavatelství OneHotBook zahájilo na sklonku loňského roku novou sérii audioknižních thrillerů podle zamýšlené trilogie norského žurnalisty a spisovatele Ingara Johnsruda. Ten ve svém debutovém románu Vídeňské bratrstvo uvádí na scénu životními útrapami stíhaného vyšetřovatele Fredrika Beiera, kterého vzápětí vystaví dalším zkouškám osudu, protože nebezpečný zabiják se nehodlá policii jen tak vzdát. Johnsruda vynáší anotace i některé recenze do nebes jako vycházející zářivou hvězdu severské detektivky. Vídeňské bratrstvo je však spíše kriminálka s prvky akčního thrilleru, skandinávsky stroze vykreslující dramatické a brutální okolnosti vražd. Napínavé momenty zde tak přicházejí nečekaně, bez nervy drásající přípravy, kterou Johnsrudovi kolegové často budují temnou atmosféru před samotnou akcí.

I když jde po formální stránce o strohý román, neplatí to o obsahu. Jeho bohatost by šla přirovnat ke karetní partii, v níž Johnsrud začíná s pořádně objemným balíčkem. V prvním tahu začíná hru s motivem tajemné sekty, vzápětí přihazuje vzájemnou nenávist sektářů s místní muslimskou komunitou a obecně strach z islámského terorismu. Jako by mu to však nestačilo, v dalším kole vykládá na stůl retrospektivní kapitoly, které se vracejí do časů druhé světové války, během nichž skupina vědců pracuje na zlověstných experimentech a výzkumech v oblasti takzvané rasové hygieny. Když už se zdá, že jsou karty dějových linií řádně promíchány a nejde nic přidat, vytáhne autor z rukávu ještě eso v podobě veterána z afghánského konfliktu. Ačkoliv se mu sice na konci podaří poskládat ze všech karet vcelku zdařilou postupku, posluchači může jít z takové záplavy hlava kolem. Co by totiž jiným autorům vyšlo na dva tři romány, vměstnal Johnsrud do jediného příběhu. Ruku v ruce s košatým dějem jde i široký zástup postav, jejichž převážně norská jména znějí uším průměrného českého posluchače velmi podobně a není úplně jednoduché udržet je všechny v mysli.
 

V takových chvílích může u audioknihy zachránit situaci vypravěč, jímž je v tomto případě populární herec Petr Stach. Jeho hlas zní příjemně, ovšem v první polovině knihy se zdá, že sám hledá k předloze cestu a trochu tápe. Při čtení občas dělá pomlky delší, než by bylo nutné, což příliš nepomáhá plynulosti četby. Ani o zajímavé práci s hlasem se příliš mluvit nedá, protože zpočátku rozlišuje prakticky jen dvě hlasové polohy. I když se do textu oproti knize na několika místech zřejmě zasahovalo, zůstaly některé nešikovné věty či chyby, které hlasité přečtení ještě zvýrazňuje. Jakmile se však přehoupne děj do své druhé poloviny a kniha začne mít spád, více se s ním Stach sžije a dokonce si i lépe hraje s jednotlivými hlasy postav. Celkově se zdá, jakoby se uvolnil, a opustil trochu strnulý styl vyprávění, který na začátku Vídeňského bratrstva připomíná spíše motivační audioknihy, než akční thriller. Zvukový doprovod je tentokrát poměrně nenápadný až jednotvárný, nepůsobí však rušivě a svou strohostí pasuje k ladění knihy. 

Vídeňské bratrstvo je na dějové linie bohatým příběhem, naladěným nejen na vlnu severské krimi ale i aktuálních problémů světa, včetně hrozby terorismu a biologických zbraní. Náboženská nesnášenlivost a nenávist k etnickým menšinám zde prostupuje dějem ve všech jeho časových rovinách. Bohužel s sebou kniha přináší i některá klišé, jakými jsou tragédie v životě hlavního vyšetřovatele i příchod nové, trochu exotické muslimské kolegyně. Co příběh ztrácí na nepříliš výrazné interpretaci a komplikovanosti dějových linií, částečně dohání právě aktuálností tématu a zajímavými vztahy mezi jednotlivými kriminalisty. Kdo oceňuje složité vztahy mezi postavami a na první pohled nesnadno odhadnutelné motivy postav, zřejmě najde ve Vídeňském bratrstvu zalíbení. Ostatním však bude možná chybět něco navíc, co by autora odlišovalo od ostatních, jako například osobitá postava hlavního hrdiny u Mankellových wallanderovek nebo humor v případech oddělení Q Jussiho Adler-Olsena.