Zpět

Chtěl bys hodit mimino do popelnice?

recenze, Martina Horáková, 30.7.2012
Vychováváme děti a rosteme s nimi
„Nenávidím tě!“ „To je nespravedlnost!“ „Nebudu to dělat!“ Jak často slýcháme tyto a mnohé další repliky z dětských úst, a jak často jsme je i my sami jako malí se smrtelně vážným výrazem deklamovali? Pokud jsme měli štěstí, dokázali nám naši rodiče se všemi těmi rozporuplnými pocity, pramenícími z nejistoty, nedostatku zkušeností, ze samy podstaty dospívání, pomoci citlivě a nenásilně naložit. Jestliže v tomto ohledu cítíme nedostatky, máme nyní druhou příležitost naučit se beze strachu a odsudků naslouchat, rozpoznávat vlastní i cizí emoce, pochopit, co je vyvolává a nenechat se jimi ovládat.
Americká publicistka a rodinná poradkyně Naomi Aldortová se dlouhodobě věnuje konceptu výchovy, v němž nedominuje ani rodič ani dítě a souboj o moc v podobě strachu ze ztráty autority (ze strany rodiče) či autonomie (ze strany dítěte) nahrazuje oboustrannou komunikací v nejplnohodnotnější formě, které lze v daném okamžiku dosáhnout. Své poznatky a zkušenosti z psychologického poradenství sepsala v knize Raising our Children Raising Ourselves, která vyšla v českém překladu pod názvem Vychováváme děti a rosteme s nimi.
 
Ústřední myšlenka knihy je obsažena už v jejím názvu: děti nejsou beztvarou hmotou, kterou musí vychovávající osoba umačkávat, ořezávat a manipulovat s ní. Jsou to již od narození svébytné osobnosti, které nám díky své otevřenosti a „nezkaženosti“ mohou pomoci poznat a pochopit nás samé, uzavřít staré křivdy, vyrůst a být tím, kým opravdu být chceme – tedy v této souvislosti zejména milujícími rodiči.

Audioknižní zpracování bohužel už tak jednoznačně pozitivně nevyznívá. Průměrný český spotřebitel (posluchač) je poměrně konzervativní a vychází ze specifického prostředí, kterému není angloamerický styl vyjadřování vlastní a může tu působit až kontraproduktivně.

Překlad knihy edukačního typu nemůže než soustředit se na prostou srozumitelnost myšlenky, o to více zamrzí nevyužití nadstavby, kterou nabízí audioknižní médium – nejen text autenticky zprostředkovat ale zároveň překlenout nuance sociokulturních odlišností a přiblížit se tím posluchači v jeho přirozenosti. V tomto případě se tak nestalo a audiokniha připomíná ze všeho nejvíc dort pejska a kočičky: dáme tam všechno, co máme nejraději, a bude stokrát nejlepší. Vzniklé dílo místy těžce balancuje na hraně směšnosti, vzešlé z kombinace vtíravé bio-agitky s vyceněným americkým úsměvem, batikovaného hudebního doprovodu Yellow Sisters a večerníčkového přednesu Jaroslava Duška.
 

Právě interpret je nejspíše tím, na koho vydavatel vsadil při přípravě zvukové podoby knihy. A je to pochopitelné – Jaroslav Dušek se v očích široké veřejnosti etabloval do role průkopníka alternativních přístupů, je zastáncem nekonformního způsobu života a nezdráhá se svůj pohled a své názory tlumočit veřejnosti. Tak například pozval právě Naomi Aldortovou do svého pořadu Duše K, aby jí dal prostor zprostředkovat alespoň základní myšlenky jejího výchovného konceptu českým zájemcům. A zřejmě také proto byl osloven, aby načetl její knihu pro audioknižní posluchače. Potvrdila se tím ovšem skutečnost, že Duškova síla je především v jeho autorské tvorbě a osobním kontaktu s divákem – nahrávka může působit spíše nechtěně humorně a pokud se posluchač od jeho přednesu neoprostí, obsah knihy tím ztrácí na důvěryhodnosti.
    
Audioknihu Vychováváme děti a rosteme s nimi vydává, stejně jako její knižní předlohu, nakladatelství Práh. V kamenných obchodech je možné ji koupit na jednom mp3CD umístěném v obalu netypických rozměrů a s chybným údajem slibujícím devítihodinový poslech. Ve skutečnosti je nahrávka o více než hodinu kratší.