Zpět

Odchod krále syntezátorů

zpráva, , 23.7.2016
Jaromír Klempíř (foto: Supraphon)
13. července 2016 navždy odešel známý hudební skladatel Jaromír Klempíř. Byl nejen autorem mnoha hitů populárních zpěváků, ale svými skladbami obohatil i obrovské množství audioknih.
Významnou stopu jeho tvorby nacházíme u titulů AudioStory, jehož majitelka Jindřiška Nováková na facebookovém profilu vydavatelství v den Klempířova úmrtí napsala: „Po dlouhé nemoci zemřel můj milý přítel Jaromír Klempíř, který pro AudioStory napsal vynikající hudbu k celé řadě audioknih. Jeho styl je nezapomenutelný. Byl to obrovský profesionál, měl čich na hudební náměty, z rukávu tahal nádherné písňové melodie. Vzpomeňme na hudbu k pověstem, mýtům a legendám o Praze, k Prorokovi, Krystýnčině pavučině a mnoha dalším pohádkám, v poslední době například k Devatero pohádkám od Karla Čapka.“ V poslední době tvořil Jaromír Klempíř společně s Jindřiškou Novákovou také pro nakladatelství Albatros (Nezbedníci Martiny Drijverové, Skřítek Nils od Astrid Lindgrenové).

Tvorbou pro děti se Jaromír Klempíř zabýval i u dalších vydavatelů. Mezi nejznámější počiny pro Supraphon jistě patří dobrodružství Rychlých šípů – Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta, nebo Dorotka a mořští loupežníci piráti v podání Báry Hrzánové. Neopomenutelná je i jeho činorodost pro edici Království pohádek, která za dobu své existence přinesla 150 překrásných audioknih. V letech 1997-2009 se každý měsíc objevilo v časopisu Méďa Pusík CD s pohádkou v podání předních interpretů. Edici se dařilo dětem představovat díla nejvýznamnějších autorů – namátkou můžeme jmenovat Václava Čtvrtka, Karla Jaromíra Erbena, Boženu Němcovou, bratry Grimmy, Hanse Christiana Andersena, Františka Nepila, Františka Hrubína, Marii Kubátovou, Jiřího Kahouna nebo právě také již zmíněnou Martinu Drijverovou a její Kočku Mouru, Veverku Báru, Medvěda Péťu, Psa Jíru, či pohádky z celého světa.

A jaká vlastně byla Klempířova hudba u snímků mluveného slova? Při komponování skladeb využíval kombinace všemožných syntetických nástrojů často doprovázených bicími, a samozřejmě svou bezbřehou fantazii, kterou dokázal dokonale navodit atmosféru daného díla a umožnil hudbě s příběhy doslova splynout. Jeho melodie se neozývaly jen coby předěly mezi jednotlivými částmi, ale fungovaly i ve formě kvalitních podkresů. V posluchačově představivosti byl autorův záměr tedy ještě více umocněn. Doprovody měly navíc štěstí na dobré interprety, takže se ve společné souhře postavy bály, utíkaly před zloduchy, skotačily, lumpačily, atd.

Velký mistr sice odešel, dílo Jaromíra Klempíře však v našich uších naštěstí žije dál. Čest jeho památce!